Search the Community

Majster Krchovský má svoju extra tému v tejto sekcii ... občas si ale pre seba objavíme básničky, nazvime to básničky, básne, poézia, ktoré len tak zaujmú, pre čokoľvek. :) pre ne a pre ich autorov je tu táto téma. jedna zo zbierky Josef Fousek : Bez náhubku Kocovina Jeden soudruh, co dřív bejval velký zvíře ve straně, teď je slavnej podnikatel, proto koukám nasraně "Čest práci" mě tenkrát zdravil v ošumělým obleku teď mi kyne z Mercedesu, to je, lidi, ke vzteku Lenina měl na své klopě dneska mu tam sedí pták místo vodky pije whisky a já smažím bramborák Co mě nejvíc překvapilo, odhodil srp s kladivem připadám si jako debil zírám jak vůl s údivem Denně slyším, jak tu lítaj miliardy ve vzduchu, já mám jak dřív stejný hovno a jsem poŕád na suchu Na letišti chlapy líbal, on govoril "Rebjáta" Mě snad, lidi, trefí pepka, pak chtěl vstoupit do NATA O Marxovi, Engelsovi, vedl velké proslovy a teď lítá Jumbo Jetem na Kanárský ostrovy Když jsem cinkal u Václava, nebudu vám, lidi, lhát, věřil jsem, že Čechy změní sedmnáctej listopad že tu bude spravedlnost, pokora a morálka Lidi, já jsem větší blbec, nežli víla Amálka...

prelud krátky a mučivý a taký tichý priletel tmou preletel prelud nocou kráčal tak jasný a jatrivý tvár v slzách zmáčal prelud ktorý nedá spať do spánku mi vkráčal a živý a žiarivý rozškriabal už hojacu sa ranu na duši a jatril a týral a myseľ ťažkými spomienkami a dušu zabudnutými zabudnutými ? bolesťami trhal a drásal a mučil až do rána až končiaca sa noc prišla na pomoc ale ten čas keď je tma najhlbšia ale rodiaci sa deň je už tam cítiš ho každým kúskom tela je ten najťažší okamih života keď je ľahšie umrieť ako žiť .... nechaj ma ešte žiť prelud odíď / prenesené z jedného nemenovaného fóra /