Takto to dnes chodí - říkají lidé a fatálním způsobem se smiřují s mnohostrannými projevy zla. Zlo se stává samozřejmostí a něčím zcela normálním. Lidé se smiřují s nečestností, nepoctivostí, nespravedlností a přizpůsobují se jim. Je jen málo takových, kteří věří, že zlo na této zemi může být zničeno. A přece, i když se to zdá neuvěřitelné, zničeno bude! A přece padne, ačkoli dnes to málokdo považuje za možné! Jak k tomu dojde?

V každém člověku, ať je již jakkoli špatný se vždy nachází přece jen něco dobrého. Každý člověk má kromě temných osudových vláken, které si tká svou náklonností ke zlému i světlé vlákna chtění k dobrému.

K zničení zla na zemi dojde zvýšeným vyzařováním Světla do všech osudových vláken lidí, které si utkaly svým myšlením a jednáním. Záře, tlak a neuvěřitelným způsobem zvýšená síla se tedy vlije do absolutně všech osudových vláken dobrého i zlého chtění lidí této země.

Odolat této záři, tomuto tlaku a této síle však budou moci pouze pevné vlákna dobrého chtění! Pouze pevné a silné osudové vlákna vytvořené člověkem, usilujícím o dobro, čestnost, spravedlnost a ušlechtilost. Tato vlákna, posílené nebývalou silou pak zesílí ještě více a člověka doslova vymrští směrem ke Světlu tak, jak napnutá tětiva luku vymrští šíp. Každý takový člověk bude prudce povznesený ke Světlu vstříc štěstí, míru a radosti. Vyhne se tak mnohým nebezpečím a bude od nich uchráněn.

Co se však stane s lidmi, kteří sice mají dobré chtění, ale žel ne až tak silné? Jejichž vláken dobrého chtění je proto jen velmi málo a jsou slabé? Takové slabé vlákna nemohou odolat zvýšenému tlaku, síle a záři Světla a proto se potrhají! Potrhají se a shoří, neboť chtění k dobrému u dotyčného člověka sice existovalo, ale nebylo silné. Bylo pouze slabé a tyto slabé vlákna nebyly schopny vydržet zvýšení vyzařování síly Světla.

Takový člověk, který nevyvinul dostatečnou intenzitu dobra, čehož důsledkem byly pouze slaboučké vlákna jeho dobrého chtění, které proto nebyly schopny odolat tlaku síly Světla, takový člověk zůstane pak svázaný už jen se svými temnými osudovými vlákny. Zůstane tak vydán napospas temnotě! Napospas zlu, které bylo u něj převažující a nakonec i převážilo, i když tento člověk měl v sobě i něco dobré. To dobré v něm však žel nebylo dostatečně silné, aby odolalo zvýšenému tlaku Světla, který brzy obepne tuto zem.

Dobro bude tedy povzneseno a zlo zahubí všechny, kteří s ním zůstanou spojení svými osudovými vlákny. Stane se tak proto, že Světlem posíleny nebudou jen světlé vlákna dobrého chtění, ale i temná vlákna špatného, nečistého, nespravedlivého a neušlechtilého myšlení a jednání lidí. Zatímco však to dobré čeká prostřednictvím zvýšené síly Světla povznesení, to špatné se vzájemně zhustí natolik, že ve vystupňované zlobě roztrhá samo sebe. Neboť jen v dobře a ušlechtilosti je možný trvalý vývoj bez konce. Vrcholem zla, vystupňovaného silou Světla až na maximum je však sebezničení.

Takto tedy zvítězí dobro a bude zničeno zlo na zemi. Způsobí to síla vyzařování Světla a síla odolnosti osudových vláken našeho dobrého chtění, které nebo odolají, nebo budou roztržené.

Aby tedy člověk obstál a nemusel být uchvácen zlem, měl by v sobě vědomě pěstovat silné chtění k dobrému. Měl by začít dbát o to, aby jeho myšlení a celý jeho vnitřní život byl jen dobrý, čistý a ušlechtilý. Aby jeho slova byla jen ušlechtilé. Aby vše jeho jednání a činy byly pouze ušlechtilé a dobré.

Není to těžké. Třeba pouze vážně chtít. Vážně chtít být dobrým člověkem, který ušlechtile myslí, mluví a jedná. Který o to dbá při všech svých povinnostech a bere to na zřetel. Takový člověk tím totiž pracuje na zesilování vláken svého dobrého chtění, aby mohly odolat zvýšenému tlaku síly vyzařování Světla a on mohl být skrze ně povznesen.

Kdo však nedbá o dobro a ušlechtilost, kdo vědomě nepracuje na posilování vláken svého dobrého chtění, kdo nedbá o čistotu svého vnitřního života, kdo mluví neušlechtilo a nečestně jedná, ten posiluje pouze své temné osudová vlákna, dokud vlákna jeho dobrého chtění zůstávají slabé a tím i neschopné ustát zvýšení tlaku síly Světla . Musí se proto roztrhnout a člověk zůstane odpojen od Světla a všech podpor vydán napospas už jen temnu a tím zničení.

V každém člověku je něco dobré. Otázkou pouze zůstává, zda to dobré v něm je i dost silné. A to, zda opravdu je dobro v něm dostatečně silné prověří záře Světla Nejvyššího, která se blíží k této zemi, aby se pro jedny stala povznesením a pro druhé záhubou.

Dnes je doba, v níž člověk musí vědět o těchto skutečnostech. Doba, kdy má být v tomto směru vědomým, aby se mohl zařídit tak, aby obstál. Každý z nás, pokud mu na sobě co i jen trochu záleží, by proto měl urychleně začít upevňovat osudové nitky svého dobrého chtění, protože pouze v silném chtění k dobrému se pro nás skrývá možnost naší další existence v tomto stvoření.