Jump to content

Voda, záplavy - storočná voda, tisícročná voda


game

Recommended Posts

tak uvidime,  snad to tie zabrany vydrzia ale aj tak mam pocit ze sa to dost nafukuje,  podla vsetkeho by to malo byt podobne ako v 2002 a to bratislava zvladla pomerne dobre,  vytopilo cast devina, tam uvidime ci sa cosi zmenilo. Zahada mi je ale preco pri eurovei nestavaju nic ale miesto toho si VUB stavia vlastne bariery.  Nemusim rozumiet vsetkemu ale predsa logika mi hovori ze snad najprv treba branit breh.

 

inak v 2002 problemy hrozili skor v cunove, tam zacala presakovat hradza a keby ta povolila, tak by to splachlo vsetko a aj petrzalka by dostala svoje

Link to comment
Share on other sites

Ma to logiku, VUB je nizsie ako Eurovea a banka ma v podzemi aj trezory, Eurovea len garaze a nejake technicke priestory.

Link to comment
Share on other sites

tá fotka je mrazivá a úchvatná zároveň.
 

okolo obeda sa hladina dvíhala pomalšie, poobede si to vynahradila :

 

Hladina Dunaja v Bratislave pokorila svoje historické maximum, ktoré zaznamenali pred takmer 11 rokmi. O 16:15 namerali 992 cm, čo je o centimeter viac ako 16. augusta 2002.

 
edit.
17:00 - 993 cm
 
edit.2
20:00 Hladina Dunaja v Bratislave dosiahla 997 centimetrov.

 
Link to comment
Share on other sites

Rozhovor s veducim katedry socialnej a kulturnej ekologie UK Ivanom Ryndom. Nacrtol sice nepopularne, ale  asi jedine mozne riesenie do buducnosti.

 

http://www.lidovky.cz/prehrady-nejsou-reseni-lide-se-musi-prestehovat-vyzyva-ekolog-pv0-/veda.aspx?c=A130605_171937_ln_veda_mc

 

 

 

Lidovky.cz: Lze říct, čím je to způsobeno?
Je evidentní, že to souvisí s poruchami klimatu. To se už dnes zdá být průkazné. Stejně je evidentní, že to souvisí s naší špatnou péčí o krajinu, to znamená snižování retenční schopnosti(schopnost zadržovat vodu – pozn. red.)či tvoření mozaikové krajiny.
 Lidovky.cz: Po povodních se obvykle mluví o výstavbách dalších hrází a zábran. Co ale posílit přirozené regulátory řeky?
Musíme se na povodně zařídit skutečně důsledně a dlouhodobě. Krajinu musíme rozlišit na dva základní typy. Urbánní krajinu, která je historicky nesmírně cenná a byl by hřích ji opouštět. Tam je nutné stavět hráze a budovat protipovodňová opatření. Naopak ve volné krajině, a říkám věc, která je pro spoustu lidí nepříjemná a já je naprosto chápu, tam je rozumné uvažovat o přestěhování. Ta voda se prostě bude rozlévat a řešení není v tom, že vybudujeme padesát nových nákladných přehrad, protože nedokážeme dobře odhadnout, kudy se ta voda rozlije a v jakém množství.
Lidovky.cz: Co tedy navrhujete?
Řešení je podle mého názoru v přehodnocení a investování vybraných prostředků na vybudování nových sídel pro lidi, kteří už byli zatopeni podruhé nebo potřetí, někde výše na svahu. Byly by to tytéž peníze, lidem by to pomohlo. Jistě, bylo by krušné opustit místa, na která jsou zvyklí, ale bylo by to řešení. A navíc by to umožnilo nechat vodu přirozeně rozlít do krajiny, což by jako protipovodňové opatření pomohlo také. Nestěhoval bych tedy Národní divadlo, stěhoval bych dvacet domků v Zálezlicích.
Lidovky.cz: Pomohlo by, kdyby před městy fungovaly volné krajiny bez zástavby, kde by se voda přirozeně rozlila?
Planiny samotné nestačí, je nutné zvyšovat retenční schopnost půdy po celé republice. Voda se musí zadržet na horním toku. Meliorací jsme zkrátili meandrující vodní toky na třetinu a svedli je do vodních koryt, není divu, že je pak v nížinách povodeň. 
Link to comment
Share on other sites

profil autora tychto nazorov

Kdo je Ivan Rynda?

PhDr. Ivan Rynda je sociální a kulturní ekolog a vysokoškolský pedagog na Fakultě humanitních studií UK. Je spoluzakladatelem Rady vlády ČR pro udržitelný rozvoj. Po revoluci působil jako politik, byl poslancem za Občanské fórum, v roce 2006 neúspěšně kandidoval za SZ do Senátu.

Zdroj: http://www.lidovky.cz/prehrady-nejsou-reseni-lide-se-musi-prestehovat-vyzyva-ekolog-pv0-/veda.aspx?c=A130605_171937_ln_veda_mc


hovori za mnohe...
z toho, co citoval dead mozem plne suhlasit len s poslednymi 2 vetami;
a pokial chceme zostat pri socialnej ekologii, tak netreba ludi stahovat od riek, treba im zabranit, aby sa tam stahovali dalsi a dalsi...

Link to comment
Share on other sites

s niecim sa da suhlasit, s niecim nie.

 

S pricinami skor nie,  ale z pohladu sedliackeho rozumu  je nezmysel investovat  velke peniaze do ochrany malych hodnot.   Mozeme sa len bavit ci ma zmysel zo spolocneho prispiet na stahovanie ludi zo zatopoveho uzemia alebo to za ich skolne a nechat ich nech si to vyriesia sami.

Napriklaad v devine  su domy kde si uz zvykli, raz rocne ich vytopi.   poistit sa to neda, tak v prizemi maju sklady, ktore vyprazdnia pocas potopy a potom to vycistia.

 

A k retencnej schopnosti: To je skor kravcikova parketa, samozrejme to trochu pomoze,  ale pomerne lahke vypocty ukazuju limity.

vsetky tie hradzky, meandre a poldre  dohromady moyu pomoct pri nahlych prietrziach na malych tokoch,  teda tam kde ta retencna schopnost je  rovnakeho radu ako naprsana voda.  Ale su prd platne pri dlhotrvajucich dazdoch na velkom uzemii,   tam sa voda dostane do velkych riek a potom potrebujeme velke uzemia kde ju mozeme vypustit tesne pred kulminaciou aby sa o cosi znizila vlna. 

A v pripade dunaja by to musel byt cely zitny ostrov :),    to su vsak take skody ze sa oplati postavit hradze.

 

Ale jedna otazka tu predsa je, zda sa ze konkretne prevadzkovanie hydroelektrarni je trochu uletene,   pri kazdej povodni sa vyhovaraju na prevadzkovy poriadok co im nedovoli vypustat vodu v predstihu a tak vytvarat priestor na tvarovanie vlny.   Chapem ze to su peniaze ale  snad by stat v takychto pripadoch mal zasiahnut hoci aj za nahradu. 

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

Najvacsia sranda na tom je, ze tak ako dnes voda je aj pravda - vsade :)

 

Mensia sranda je, ze problem s vodou zacneme vnimat iba pri povodni. Z toho vyplyva podla mna najvacsia chyba dnesneho vodohospodarstva, a to ze sa vodu nesnazime zadrzat, ale zbavit sa jej. Kumulovane objemy v nadrziach neratam, tie su zvacsa spolahlivo odizolovane a ked sa napriklad zacne o VDG hovorit, ako o protipovodnovom opatreni, tak staci povedat, ze zdrz Hrusov ma spolu s privodnym kanalom ku Gabcikovu celkovy objem 195 581 000 m3. Nemohol som najst prevadzkovy a maximalny objem, ale pri prietoku 10 000 m3/s sa do dna vyprazdnena nadrz naplni ani nie za 5 a pol hodiny.V takom pripade sa o VD ako o protipovodnom opatreni velmi hovorit neda. Do istej miery mozno ochrani uzemie na urovni Gabcikova a vyssie, ale nadrzou ktora by bola schopna kumulovat vacsie objemy pri takych prietokoch (a chranit tak uzemie pod stupnom Palkovicovo / Sap) nie je. K celkovemu obrazu by mozno by stacilo zverejnit informaciu, na akej kote sa pohybovala hladina pred VDG tyzdnom.. :)

 

Ked pozriem z okna, vidim, ze protipovodnove hradze sa robili a robia aj tam, kde nemuseli byt. Rieku Poprad, kedysi prirodzene menadrovany tok obklopeny mocariskami zaciatkom 80 rokov zregulovali, dnes je to podla pravitka rovna stoka bez ekosystemu oblozena z kazdej strany hradzou a betonovymi zatravnovakmi. Keby sme tu nemali jeden most s nizkym profilom, ani by sa nevyliala. Samozrejme, ze sa vyleje v dalsich obciach nizsie, kde moznosti regulovat nie su take -siroke- a istotne aj tam visi vo vzduchu poziadavka na stvormetrovy betonovy mur okolo rieky, ale tadial podla mna cesta nevedie. Dnes by uz bolo asi nemozne vypocitat, kolko vody sa vylialo na luku, kde nikomu nevadila, o kolko sa skratila dlzka toku po zregulovani, o kolko narastla rychlost toku a prietok a v konecnom dosledku porovnat retencnu schopnost celeho uzemia vtedy a teraz. Dalej by sa dalo pisat o zvedeni dazdovej vody zo zastavanych uzemi a spevnenych ploch atd.. Problem neriesime, iba ho posuvame /tu treba povedat, ze vo vacsej miere/ nizsie

 

Do Tatier po kalamite r 2004 nastupili lesaci. Ujo isiel na traktore do lesa a samozrejme ze isiel zdola hore. Bolo viackrat /aj obrazovo/ zdokumentovane ako sa z kolaji po LKTeckach stali pri privalovych dazdoch rieky. Asi stacilo vratit uzemie do povodneho stavu, aby nasledky neboli take.. 

 

Povodne tu samozrejme boli a rieky sa vylievali aj pred regulaciami. Keby sme sa nespravali vyslovne hlupo, iba by sme zmiernili nasledky. Kto si postavi barak v zatopovom uzemi, mal by ratat aj s vodou v obyvacke a prestat nariekat. Dokazem tiez pochopit, ze je stale vacsi problem najst miesto, kde sa voda vyliat moze, no ale potom musime pochopit tu vodu, ze si ho bude hladat -a najde sama :)

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

O dva tyzdne si na velku vodu nikto nespomenie a opat sa naplno rozkruti loby developerov, ktori maju fasa napady, ako zastavbu Karloveskom ramene (teraz par metrov pod vodou), alebo v pecniarskom lese (este viac metrov pod vodou).

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

svata pravda, stretavam sa s tym v praci - ochranu pred povodnami si prevazna vacsina nasich sucasnikov predstavuje ako narovnanie tokov a vybetonovanie koryt - samozrejme, najlepsie len v zastavanom uzemi obce, pretoze na to ziskaju peniaze z EU, ktore ucelne a transparentne (sic!) vyplatia betonarskej lobby, ktoru predstavuje SVP ruka v ruke s VHV.

No a uplne najlepsie je, nahadzat do toku vsetok bordel, ktory sa sprajcne na prvom moste pod obcou.
Samozrejme, ako pise dead - problem velkych tokov spociva v inom. V pripade Dunaja je dost vyraznym momentom stav koryta. Mam pocit, ze ani plavebna draha sa nebagruje tak, ako kedysi a celkovo su urcite znacne nanosy. K nanosom prispeva aj spomalenie toku prehradenim (VDG) a kumulativne mnozstvo drobnych prekazok.

Stare koryto sa asi uz vobec neudrziava. Je to sice uz par rokov, ked som sa nim plavil naposledy, ale nemal som z toho dobry pocit.

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

Mnohí Bratislavčania sa správajú nezodpovedne. Pokúsili sa rozmontovať protipovodňové zábrany, chodia na riskantné miesta, niektorí chceli dokonca robiť zdvihy nad hladinou Dunaja.

"Včera sa nám zberuchtiví občania snažili vymontovať niektoré zábrany a ako pamiatku si odniesť skrutky a podobne. Je to absurdné, že také niečo sa v tomto meste môže stať, že si ľudia neuvedomujú, že to chráni celé mesto," povedal primátor Bratislavy Milan Ftáčnik

Čítajte viac: http://bratislava.sme.sk/c/6827101/pri-dunaji-sa-pokusili-rozmontovat-protipovodnove-zabrany.html#ixzz2VVxvi53Q

 

Nepochopiteľné správanie sa niektorých ľudí. :thumbdown:

... možno si povzdychneme ... škoda, že u nás nie sú fyzické tresty ... ale pre týchto ľudí by bol najlepší "trest" dať im do rúk lopatu a poslať ich odpratávať ten najväčší "sajrajt", ktorý tu veľká voda zanechala.

Pokuty či väzenie túto situáciu nevyriešia, teraz treba dostatok, nielen techniky, ale aj rúk.

Následky povodní sa neodstránia šmahom ruky, ono to bude trvať "pekne dlho" kým sa všetko vráti do normálu.

Nech pracujú/pomáhajú aj tí, ktorí si nechcú uvedomiť, čo všetko pre svoju ziskuchtivosť mohli spôsobiť!

 

Ešte malý dodatok:

Plaveme proti proudu? Mediální masáž na téma povodně

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

Ti, co vcera pozerali spravy na Markize pisali, ze Ftacnik uz vecer hovoril iba o jednej skrutke. Je uplne jedno, kde je pravda, ale treba uznat, ze ako nastroj na vyvolanie negativnych emocii v dave je to dobre. Keby este poukazali na konkretneho pachatela, mozno by ho rozhorceni obcania aj zlyncovali -a hlavne by zabudli na to, kto im to hovori :)

Link to comment
Share on other sites

Ilona Matašovská s přítelem Stanislavem Ullmanem si na jaře vyhlédli dům v jihočeské Putimi. Byl hezký a levný. Ale u řeky. V roce 2002 se tady voda dostala až do patra. "To se jen tak opakovat nebude," říkali si, když se v dubnu stěhovali.

 

Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/vyplaveny-dum-v-putimi-07b-/rekonstrukce.aspx?c=A130606_124255_budejovice-zpravy_khr

Ludia proste nerozmyslaju...Chapem, ked ma niekto problem opustit miesto, v ktorom prezil cely zivot a jeho rodina mozno cele generacie..ale toto?

Na jednej strane je smutne, ze rodina v podstate prisla o celozivotne uspory, preziva tazku traumu. Na strane druhej si clovek musi tukat na celo..Ako moze svojpravny clovek kupit taky barak?

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

  • 11 months later...
Z hrdinu Obrenovca sa vykľul podvodník, ktorý kradol humanitárnu pomoc

 

Nedeljkovič (26) na policajnom výsluchu povedal, že sa vydával za obeť povodní v Obrenovci a od ľudí i firiem bral peniaze, ktoré mu dávali, pretože ho poznali z médií. Tie rozšírili jeho vymyslený príbeh o tom, ako pri povodniach stratil manželku a dvojročného syna, no napriek tomu v Obrenovci zachraňoval stovky občanov, ktorých ohrozovala voda. V médiách i na sociálnych sieťach sa objavilo množstvo fotografií, na ktorých Nedeljkovič s označením "hrdina Obrenovca" vynáša z domov na rukách ohrozených obyvateľov zaplaveného mesta.

 

V prípade podvodníka ide o utečenca z Kosova rómskeho pôvodu.

 

Prečo ma záver správy neprekvapil? :D

Link to comment
Share on other sites

  • 1 month later...

neviem, koľkoročná voda to bola, píšu, že storočná, ale prívalová určite

najprv bola pod vodou ŽIlina, potom Terchová a Vrátna, z áut napríklad zostal menej ako šrot ... a to sú len autá.

 

Terchovú a Vrátnu nad obcou zaliala takmer storočná voda okolo piatej popoludní.

Starosta Terchovej Milan Laurenčík hovorí, že v časti Hromové sa podmáčal svah na ploche asi päťdesiat hektárov a zosunul sa.

 

Zemina vytvorila umelé jazero. Mäkká hrádza nevydržala tlak vody a prívalová vlna sa valila až do obce.

Podľa údajov Slovenského hydrometeorologického ústavu spadlo v priestore približne štyroch štvorcových kilometrov až 65 milimetrov zrážok. Jej množstvo sa blíži k storočnej vode.

Horská služba odporúča turistom, aby sa až do odvolania vyhli nebezpečnej oblasti. Uzavretá bude až do opravenia cesty a posúdenia statikmi, čo odhadujú na minimálne dva dni.

 

 
post-3-0-79130900-1406061069.jpg
 
Link to comment
Share on other sites

  • 1 year later...

dažde v západnej Európe zasa urobili svoje, v Paríži sa dvihla Seina:

Kvôli záplavám vo Francúzsku evakuovali už 5500 ľudí

 

je tam už niekoľko úmrtí

 

ešte včera hovorili správy o neúmerných záplavách v Bavorsku, vytrvalo prší v Nemecku a Rakúsku, za tri dni Dunaj aj na našom území stúpa

 

Dunaj v Bratislave ďalej stúpa, dosiahol už 625 cm
 

https://www.google.sk/search?q=dunaj+st%C3%BApa+2016&client=firefox-b&biw=1366&bih=634&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiuydaS7InNAhXG1RoKHbewAv8QsAQIKw

Link to comment
Share on other sites

  • 1 year later...

Ono to chvilu trva, ale je dobre, ze niekoho to uz konecne napadlo

 

 

Správci vodních toků začali vracet do původní podoby koryta řek, která byla v minulosti uměle narovnána v rámci regulačních opatření. Z přímek se tak stanou opět meandry. Na kratších úsecích menších říček už je hotovo nebo jsou stavby v běhu, větší toky revitalizace teprve čeká. 

 

„Jde nám zejména o zadržení vody v krajině, zlepšení její kvality a zvýšení druhové pestrosti v biotopech vázaných na vodu. Důležité je, že tím podpoříme i přirozený rozliv povodňových průtoků do nezastavěných niv a posílíme protipovodňové ochrany sídel,“ uvedl Petr Chmelař z Povodí Moravy s tím, že připravované projekty zasahují převážně do Olomouckého a Jihomoravského kraje.

 

https://www.novinky.cz/domaci/444279-z-primek-zpatky-k-meandrum-zacala-antiregulace-ricnich-toku.html

Link to comment
Share on other sites

dead

 

Kultúrny národ to pochopil. Na Slovensku je už neskoro. Záplavové územia sú zastavané a obyvatelia a developeri sa dožadujú o opak. Požadujú ďalšie regulácie a zvyšovanie protipovodňových hrádzí.Na riekach, ako Hron, sa plánujú vybudovať nové hydroelektrárne. A to všetko sa deje v intenciách požiadaviek „zelených“ s dotáciami z EU.

Link to comment
Share on other sites

Meandrovanie riek problem nevyriesi.

 

Problém už nikto nevyrieši. Devastácia krajiny nie je len dedičstvom 44 rokov trvajúcej komunistickej  epochy, Je to kontinuálny proces ľudskej expanzie. No jeho rozmery nadobudli v 20 storočí rozsah, ktorý nenávratne zmenil vodný režim a charakter Slovenska.Pre predstavu http://geografia.science.upjs.sk/images/geographia_cassoviensis/articles/GC-2014-9-1/04Prochazka_Pisut_tlac1.pdf Na rieke Váh, v úseku od Serede po ústie do Dunaja,  sa prepichom meandrov, skrátila dĺžka rieky z 68350m na 23480m. To je 3x kratšia rieka od 90. rokov 19. storočia.V tomto období žilo na Slovensku 2,7 milióna obyvateľov. Dnes je to dvojnásobok a demografi bijú na poplach, že vymierame. Je to teda daň, za nevyhnutnú industrializáciu a nárast populácie. No ja som presvedčený, že sa to dalo urobiť aj citlivejšie k prírode. Dôkazom sú krajiny, ktoré to zvládli a majú vyššiu životnú úroveň a priemysel. A ak spravili chyby, snažia sa ich dnes minimalizovať v rámci možností, ktoré im ešte zostali. Na Slovensku zostali v krajine iba stopy po egoizme, chamtivosti a ľudskej hlúposti.Hlúposť sa nedá odstrániť, lebo typickou vlastnosťou hlúposti je strata schopnosti seba reflexie. Hlupák je vždy presvedčený, že má pravdu, na vine sú vždy tí druhí a sám si nikdy neprizná chybu. 

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

Odvolavat sa na komunizmus je nezmysel. Hlupy, narodny sport. Je to jednoduche a velmi pohodlne. Zijeme v demokracii uz pomaly taky isty cas, tak dokedy sa na to budeme vyhovorat? Za tie roky sa to zmenilo len k horsiemu. A za to komunizmus nemoze.

Link to comment
Share on other sites

Create an account or sign in to comment

You need to be a member in order to leave a comment

Create an account

Sign up for a new account in our community. It's easy!

Register a new account

Sign in

Already have an account? Sign in here.

Sign In Now
×
×
  • Create New...

Important Information

We have placed cookies on your device to help make this website better. You can adjust your cookie settings, otherwise we'll assume you're okay to continue. Additional information you can see at Privacy Policy