Minulosť a prítomnosť - slovom a obrazom

Narodený: okolo 2900 pr.n.l., neďaleko Memfidy

Zomrel: okolo 2850 pr.n.l.

Staroegyptský architekt a lekár.

Iné meno: Imenhotep, Imhutep, Imutep, Imuthes.

Jeden z najslávnejších staroegyptských lekárov. Rodičia boli Kanufer a Chredounch. Otec bol staviteľom. Imhotep študoval na chrámovej lekárskej škole v Memfise.

Svojimi schopnosťami upútal panovníka a stal sa prvým ministrom faraóna Džoséra. Okrem toho mal viac funkcií. Bol aj lekárom, staviteľom, kňazom, architektom, spisovateľom, astronómom a.i.

Predpovedal koniec siedmich hladových rokov. O jeho písaných prácach existujú len poznámky z neskorších čias.

Po smrti upadol do zabudnutia, ale za vlády Ptolemaia II. (Amhósa II. 570 - 526 pr.n.l.) (až do vpádu Peržanov v 6. storočí n.l.) ho začali uctievať ako boha lekárstva a syna boha Ptaha. Imhotepove chrámy slúžili ako lekárske školy a centrá liečby.

Vysvetľovalo sa to tým, že išlo o zbožného človeka - teda o poloboha. Zobrazovaný bol ako človek, oblečený ako kňaz, s lysou hlavou, sandálmi na nohách a zvitkom papyrusu na kolenách.

Grécka kultúra ho stotožňovala s vlastným kultom boha lekárstva - Asklépia.

Niektorí historici mu pripisujú autorstvo lekárskeho spisu nazývaného Smithov papyrus, zavedenie technológie stavby z tesaných kameňov a autorstvo pyramídy pri Sakkare.

Imhotepove meno sa však našlo napísané červenou farbou na bielom vápenci na nedokončenej pyramíde v Sakkare, objavenej v 1935 Egypťanom Zachariasom Goneimom.

Theseus

Théseus. Je najväčším hrdinom gréckej mytológie ,syn Athenského kráľa Aigea. Keď sa Théseus stal kráľom Athén ,viedol výpravu proti Amazonkám. Zajal aj ich kráľovnú Antiopu(sestru Hyppolité, ktorú zabil Herakles),(iný zdroj hovorí o tom, že Antiope prezývali Hyppolité).Jej zajatie sa premenilo na lásku. Kráľovná Amazoniek sa do Thésea zamilovala a odišla s ním dobrovoľne do Athén. Jej sestry Amazonky to nevedeli pochopiť a mysleli si , že Théseus je únosca a vezniteľ ich kráľovnej. Neskôr Amazonky obkľúčili Athénsku akropolu.Théseus tento boj vyhral. Krásna Antiope bojovala po boku Thésea, bolo to proti jej vôli ostať skrytá za hradbami (akoAthénske ženy), každá Amazonka mala vojenský výcvik. Antiope v boji proti svojím „sestrám“ Amazonkám zahynula. Zabili ju jej „sestry“.

Theseus : Na ostrove Kréta kráľ Minos nechal postaviť veľké bludisko, v ktorom žil obludný Minotaurus - napoly človek a napoly býk. Každý deviaty rok Museli Aténčania odvádzať na Krétu sedem chlapcov a sedem dievčat, ktorých kráľ Minos zatváral do bludiska, kde ich pohlcoval Minotaurus. Tak to bolo až kým sa neobjavil hrdina Theseus, ktorý Minotaura zabil. Pri orientácii v bludisku mu pomáhala zázračná niť, ktorú mu dala Minosova dcéra Ariadna.

Prométheus

Keď po zemi ežte nechodil človek,všade boli vody plné rýb a pastviny zvierat.Prométheus sa rozhodol že vytvorí človeka.Zmiešal hlinu a vodu,pretože hlina dáva život tráve a bez vody všetko umiera,a vytvoril šedú sochu podobajúcu s na bohov.Pallas Atény-bohyňa múdrosti jej dala ducha.Človek sa začal hýbať.

Ľudia však nevedeli ako majú ducha využívať,boli nevzdelaní a správali sa ako malé deti.

Prométheus zostúpil na zem a rozhodol sa že ich bude učiť,naučil ich čítať,počítať,stavať domy.Pred tým ľudia nevedeli čo im škodí a čo im pomáha,ale on ich naučil ako miešať hojivé masti.Naučil ich využívať skyté poklady zeme.

Bohovia sledovali Prométhea, ako učí ľudí.Vládca bohov Zeus si ho zavolal a povedal mu:"Naučil si ľudí pracovať a myslieť,ale ežte si ich poriadne nenaučil,ako si majú ctiť bohov a ako sa im klaňať.Choď k ľuďom a povedz im,aby nám obetovali,lebo ich stihne náš hnev."

Prométheus súhlasil ,ale pod podmienkov že mu Zeus povie čo im majú obetovať.Prométheus zabil býka.Mäso zabalil do kože a navrch dal žalúdok.Kosti obalil tukom.Kopa s kosťami vyzerala väčšia a lákavejšia,takže keď si Zeus vyberal,vybral si práve ju.Odvtedy ľudia bohom obetúvavajú iba kosti a tuk.

Zeus sa nahneval a za tento čin zobral ľuďom oheň,aby jedli surové mäso.Začala sa strašná búrka a fúkal strašný vietor,pozhasínali všetky ohne na zemi a rozfúkal sa všetok horúci popol.Ľudia nevedeli ako majú žiť,nemali si ako upiesť chlieb,páliť tehli a bola im zima.

Prométheus cítil neštastie ľudí.Vkradol sa do Diovho paláca a do dutej palice zobral oheň.S ohňom prišiel k ľuďom.Ale vôňu varených pokrmov zacítil Zeus.Strašne sa nahneval.Prikázal boha Hefaista,aby vytvoril sochu prekrásnej ženy.Onedlho bola socha hotová.Bohyňa Atény jej dala závoj,rúcho a pás,bohyňa Afrodita jej dala nadpozemský pôvab a hermes jej daroval živú reč a milý,úlisný hlas.Zeus ju nazval Pandorou a dal jej zlatú skrinku.Odviedol ju k Prométheovmu bratovi Epimétheovi.Ten ju prijal,lebo ho očarila jej krása.Bol zvedavý čo sa ukrýva v skrinke, tak ju otvoril.Vtedy z nej vyleteli so svišťaním a nárekom choroby a všetko zlo.Na spodu skrinky ostala iba nádej.

Prométhea však tiež stihol trest.Zeus vyslal Hafaista aby ho prikoval najhrubšími reťazmi na vysokú skalu v Kaukaze.Prikul ho tak tesne,že sa nemohol ani hýbať.Prométheus však nepoprosil Dia o pomoc.Keď Zeus videl,že neprosí,poslal k nemu obrovského orla,ktorý mu vytrhával pečeň z tela.Cez noc mu pečeň opäť narástla,aby mal orol čo jesť.Na takéto muky ho odsúdil naveky.

O mnoho rokov však išiel okolo Hérakles,Diov syn,priletel orol aby sa najedol,Hérakles ho zastrelil,zničil okovy a pustil Prométheusa,ten si však musel zobrať kameň z Kaukazu a dať si ho na prsteň,aby bol Zeus spokojný a aby sa jeho kliadba splnila,musel byť totiž navžy pripútanyý ku skale.Od tých čiast nosia ľudia na prsteňoch kamene.

Sutech

Sutech (gr. Seth) bol egyptský boh púšťe, búrok a mora; brat a vrah boha Usíra.

V očiach Egypťanov stelesňoval ničivé prírodné síly. Bol bohom obávaným, ktorému bolo dobré predchádzať. Bol aj bohom, ktorý dohliadal nad nadvládou Egypta v iných krajinách. Postupne sa stal symbolom zla a neporiadku. Pred zjednotením Horného a Dolného Egypta - bol hlavným bohom Horného Egypta.

Hathor

Hathor

bohyňa neba a jeho stelesnenie, matka a manželka boha Slnka, bohyňa lásky a radosti, ochrankyňa žien a zomrelých, Pani Egypta, Pani cudzích krajín, Dojka kráľa atď., uctievaná a zobrazovaná v podobe kravy alebo ženy s kravskými rohmi. Ako vidieť z tejto dlhej charakteristiky, a to ešte neúplnej, patrila medzi najzložitejšie postavy vo svete egyptských bohov, no zároveň aj medzi najvýznamnejšie. Egypťania ju uctievali od najstarších čias v celej krajine a dnes sa už nedá zistiť, kde jej kult vznikol. Väčšinu svojich funkcií mala už v časoch, z ktorých sa ešte nezachovali písomné pamiatky.

Šiva

Šiva

Šiva (sanskr. शिव – milostivý)

Šiva (Devanágarí: शिव) je jedním z velmi důležitých hinduistickýh bohů. V konceptu Trimúrti je mu přidělena úloha ničitele vesmíru (který předtím Brahma stvořil a Višnu udržoval). Na západě díky tomu vznikla představa, že Šiva je jakési hrůzostrašné apokalyptické božstvo. Z pohledu hinduismu toto samozřejmě neplatí. Stejně jako smrt není chápána jako definitivní konec, tak zničení vesmíru se děje proto, aby mohl být znovu stvořen.

Podle moderních názorů Šiva pravděpodobně existoval na území Indie ještě před tzv. příchodem árjů (teorie o příchodů árjů je stále více zpochybňována), což dokazují nalezené sošky, které ho připomínají (mluví se o tzv. „Protošivovi“). Později pravděpodobně splynul ještě s védským bohem Rudrou

Šivovými atributy jsou:

Třetí oko (na čele) - je oko, které hledí za to, co je projevené. Šivá bývá také někdy označován jako Trinetríšvara (Pán s třema očima). Podle jedné legendy spálil žár Šivova třetího oka boha Kámu (vášeň), když ho za ním poslali ostatní bohové, aby donutili Šivu přestat meditovat.

Kobra okolo krku - Šiva je také zván Nágéšvara (Pán hadů), což se někdy vykládá jako pozůstatek ze starších přírodních náboženství. Kobra představuje smrt, kterou Šiva překonal. Také může představovat Kundalíni (hadí sílu).

Půlměsíc - je symbolem času a ukazuje tedy Šivu jako vládce času.

Ganga - je nejposvátnější řekou hinduismu, která pramení v nebeských sférách. Na zemi stéká po Šivových vlasech.

Bubínek - je zdrojem mantry AUM (čteno ÓM), kterou byl stvořen vesmír.

Vibhuti - jsou tři horizontální linie na Šivově čele. Představují skutečnou esenci bytí, která zůstane poté, co jsou nevědomost a všechny připoutanosti spáleny ohněm poznání. Šivovi oddaní sádhuové si na čelo tento symbol také malují.

Trojzubec - představuje tvoření, udržování a ničení. Šiva nad nimi má kontrolu.

Nejčastěji bývá Šiva zobrazován jako meditující jógin. Sedí s překříženýma nohama a někdy jednou rukou posouvá kuličky na růženci (mále). Spojuje se v něm divokost přírody spolu s klidnou myslí. Šivovo spojení s divokou přírodou také vyjadřuje jedno z jeho jmen - Pašupati (Pán zvířat).

Velice známou formou Šivy je Šiva Natarádža - král tance. Šiva je zobrazován, jak ladně provádí tanec, který má podle některých interpretací ničit svět. Jiné školy zase soudí, že Šivův tanec představuje celý projevený svět (jeho neustálé změny, vznikání a zanikání, atp.). Rozmanitost světa je způsobena zdáním, podle šivaistů je ve skutečnosti Šiva vším.

Dalším oblíbeným způsobem zobrazování Šivy je tzv Šiva lingam. V této podobě je Šiva zastoupen pouze symbolickým falem, představujícím Šivovu neosobní sílu.

trimúrti

Trimúrti (skt. त्रिमूर्ति) je „svätá trojica“ hinduizmu, poňatie najvyššieho božstva Íšvaru v troch aspektoch: Brahma ako Stvoriteľ, Višnu ako udržiavateľ a Šiva ako ničiteľ. Niekedy sa znázorňuje ako jediný boh s troma hlavami.

Andromeda

Andromeda - (latinsky Andromeda) je v řecké mytologii dcerou aithiopského krále Kéfea a jeho manželky Kassiopeie. Stala se manželkou Persea, vnuka argejského krále Akrisia.

Pýcha královny Kassiopeie přinesla celé zemi a zejména královské dceři Andromedě velkou pohromu. Královnina pýcha došla až tak daleko, že se vyvyšovala nad mořské bohyně Néreovny a tvrdila, že by nad nimi vyhrála v soutěži krásy. Mořský bůh Poseidón za trest seslal na království potopu a navíc mořskou obludu, která zemi těžce sužovala. Král vyhledal pomoc věštírny a její odpověď zněla jednoznačně: má-li být zachráněno království, musí být obludě obětována královská dcera Andromeda. A tak se stalo, že nahá Andromeda byla přikována ke skále na pobřeží a tam ponechána jako oběť obludě.

To bylo právě v době, kdy hrdina Perseus se vracel z nebezpečné cesty, na níž v těžkém boji usmrtil Gorgonu Medúsu a její smrtící hlavu nesl Polydektovi, králi na ostrově Serifos. Perseus měl ještě dary bohů, které mu pomáhaly - okřídlené střevíce, přilbu neviditelnosti a kouzelný meč. Když z výšky zahlédl nahou dívku na mořském břehu, snesl se na zem, kde nedaleko úzkostně sledovali svou dceru královští rodiče. Krátce s nimi promluvil a uzavřeli dohodu, že když Andromedu osvobodí, stane se jeho manželkou. Rodiče souhlasili a Perseus vybojoval s obludou dlouhý a těžký zápas. Nakonec se vítězství přiklonilo k Perseovi a Andromeda byla volná.

V paláci se brzy nato konala královská svatba. Do hodovní síně však vtrhl bratr krále Kéfea Fíneus, který byl předtím s Andromedou zasnoubený. Když jí však hrozilo nebezpečí, ustoupil do ústraní a nechal ji svému osudu. Nyní se domáhal svých původních práv a přivedl si i velkou družinu vojáků, aby mu pomohli Persea odstranit. Příchod Fíneův umožnila královna Kassiopeia, která poté, co nebezpečí pro její dceru pominulo, chtěla Persea zradit.

Došlo k boji, v němž se Perseus přesile statečně postavil a mnohé protivníky zdolal, když však přesila byla stále silná, Perseus vytáhl z mošny (zvané kibisis) hlavu Medúsy, všech jeho dvěstě nepřátel včetně Fínea zkamenělo.

Novomanželé potom odjeli na ostrov Serifos, kde žila Perseova matka Danaé a poté se vrátili do Argu, kde se Perseus stal králem. Andromeda mu porodila potomky jménem Persés, Alkaios, Élektryón, Sthenelos, Méstor, Heleios a Gorgofona.

Jejich pravnukem byl největší hrdina Héraklés.

Po smrti bohové přenesli Andromedu, Kassiopeiu i Kéfea na oblohu jako souhvězdí.

Sysifos

Gúľaľ skalu hore kopcom.

Elfovia

Elfovia (zo staroangl. aelf) sú rôzne typy čarovných duchov v germánskom bájosloví.

V islandskom diele Snorra-Edda (1220 – 1230) sa rozlišujú svetelní elfovia (ljósálfar) a tmaví elfovia (døkkálfar alebo svartálfar), ale celkovo nordické pramene opisujú elfov rôzne: raz sú to duchovia mŕtvych, inokedy domáci a ochranní duchovia a pod.

V neskoršom období sa začali chápať ako démonické bytosti, ktoré prinášajú chorobu, nešťastie a vydávajú zvádzavý spev.

V Anglicku a Nemecku (Bratia Grimmovci) sa chápali ako prchaví zlomyselní (i keď nie nevyhnutne zlí) škriatkovia. V Anglicku zároveň často splývali s fairies (víly, čiže ženskí duchovia, spravidla okrídlení), ale úplne na začiatku – v predkresťanskej ére – asi znamenali lesných duchov Keltov a podobne. William Shakespeare a Michael Drayton v alžbetínskej dobe definitívne zaviedli chápanie elfov jednoducho ako drobnučkých ľudí (často veľkých ako hmyz), ktorí sa neskôr zobrazovali so špicatými nosmi. Boli však aj spisovatelia, ktorí si elfov predstavovali ako bytosti normálnej veľkosti.

Fantasy:

J. R. R. Tolkien, ako odborník na stredovekú literatúru, sa vo svojich dielach (napríklad Pán prsteňov) však vrátil k ponímaniu elfov ako ljósálfar a podáva ich ako svetelné, božské, inteligentné bytosti ľudskej veľkosti. Toto chápanie potom prevzalo aj veľa ďalších autorov fantasy.

Pokiaľ sa máme pokúsiť o stručné popísanie elfov z dnešných prameňov, vyzerali by asi nasledovne:

Postava vysoká, štíhla, krásna tvár, inak viac-menej ako ľudia. Typické pre elfov sú veľmi dobre vyvinuté zmysly (sluch, zrak)

Elfovia sa vyznajú v prírode a snažia sa ju chrániť ako svoj domov. V hrách sa často stotožňujú s rôznymi druidmi

Výzbroj v boji je prevažne luk či zahnutý meč, ale nie všetci sú bojovníci a môžu sa vyznať v mágii

V diele Pán prsteňov sa vyskytujú v dvoch oblastiach - Lothlórien (skrátene Lórien), a Vododol (ang. Rivendell, elf. Imladris). V tolkienových dielach sú Elfovia vždy popísaní ako kladné postavy.

Názvy v iných jazykoch

Nemecko: Elfe, Elb, Alb

Anglicko: elf, addler

Island: Álfar, Álfa-fólk

Škandinávia: Elle

Švédsko: alv, alf, ako aj älva „ženský elf“ alebo "víla"

Dnešný Island :

Na Islande žijú elfovia údajne všade. Obetovanie kúskov vzácnej potravy neviditeľným bytostiam sa v Hraune zdá vecou veľmi prirodzenou a rozumnou. Na juhu pri mori, žijú elfovia v skalách nad farmami. Len v skalách - v horách nežijú. Rozdiel medzi skalou a horou nie je celkom jasný, zdá sa, že spočíva práve v tom, že v jedných žijú elfovia a v druhých nie. Zdá sa, že ide o rozumné a romantické bytosti, ktoré si za svoj domov vybrali naozaj veľmi náležité miesto. To isté podľa všetkého platilo aj o starých Islanďanoch, a tak niektoré skaly obývali spolu a vôbec si nezavadzali. Miestni ľudia elfov charakterizujú ako zvyčajne dobrých a pomáhajúcich ľuďom. Tak napríklad na jednej farme sa ľudia nikdy nemuseli starať o pôrod svojich kravičiek - odjakživa sa o to údajne starali elfovia.Problémy môžu nastať vtedy, keď im niekto nedá pokoj a povedzme im búra ich rodné skaly. Elfov údajne môžu vidieť iba deti.

Maoriovia

Maoriovia je pôvodne polynézske obyvateľstvo Nového Zélandu (asi 280 000). Maoriovia žijú najmä na severnom ostrove. Asi polovica hovorí po maorijsky, ostatní po anglicky.

tvoraia asi 15% obyvateľstva krajiny

Maorovia sú polynézsky národ, ktorý dosiahol Nový Zéland okolo roku 1200.

Ich potomkovia dosiaľ udržiavajú bohaté tradície drevorezby, tkáčstva a hudby, prinesené pred vekmi.

jasným dôkazom je Rugby-ový Nároďák Nového Zélandu - All Black a tanec HAKA

Prví Európania priplávali v roku 1642. Maorov od európanov odlišuje vizáž. Maorovia majú v sebe ázijské črty a väčšina je tetovaná na pravej ruke tradičným vzorom obopínajúcim biceps. Najväčšia koncentrácia Maorov je v strede severného ostrova, termálna oblasť mesta Rotoura a okolie jazera Taupo. Pôvodné dediny a zvyky sú vyhľadávanou atrakciou turistov z celého sveta, ale najmä z Japonska.

Arséne Wenger

(dajte si to najprv do googlu,komplet aj s týn dĺžňom, sa pekne pobavíte)

Arséne Wenger

Datum narození: 22.10.1949, Strasbourg, Francie

Hráčská kariéra:

Kluby: Mutzing(1969-1973), Mulhouse(1973-1978),

Racing Strasbourg (1978-1979)

Trofeje: Titul Francouzské ligy - 1979

Trenérská kariéra:

Kluby: mládež Racingu Strasbourg (1981-1983), asistent v AS Cannes (1983-1984),

AS Nancy (1984-1987), AS Monako (1987-1994), Nagoja Grampus Eight (1995-1996)

FC Arsenal (1996 - ?)

Trofeje:

AS Monako Titul Francouzské ligy - 1988, Francouzský pohár - 1991,

Nagoja Grampus Eight: Japonský pohár - 1996, Japonský superpohár - 1996

FC Arsenal: Premier League - 1998, 2002, 2004,

FA Cup - 1998, 2002, 2003, 2005

Osobní vyznamenání: Francouzský manažer roku - 1988,

Japonský manažer roku - 1995,

Manažer roku v Anglii - 1998, 2002, 2004

Zvláštní ocenění: čestný titul DrSc. (doktor věd) na Univerzitě v Herfordshiru

za významný přínos sportu - 1999

Arséne Wenger, který má vystudovanou ekonomickou univerzitu ve Štrasbourgu, se nikdy jako hráč neprosadil. Profesionálním fotbalistou se stal až devětadvaceti letech. Tým Racingu Strasbourg se potýkal s rozsáhlou marodkou a sháněl hráče kde se dalo. Trenér Racingu si vzpoměl na Wengera, kterého trénoval jako dorostence a podepsal s ním smlouvu. Wenger si odbyl debut na podzim roku1978 v utkání proti AS Monako. A přestože do konce sezony nastoupil do základní sestavy už jen dvakrát a osmkrát střídal, radoval se na konci z premiérového titulu svého klubu. Po své debutové sezoně se Arséne rozhodl ukončit svoji profesionální jednoletou kariéru, protože si uvědomil, že on jako třicetiletý hráč už žádnou kariéru neudělá. Vrhnul se tedy na trénování a začal jak se říká od píky. Nejdříve trénoval mládež Racingu Strasbourg, následovně se stal asistentem v AS Cannes. Svůj trenérský debut si odbyl až v klubu As Nancy v roce 1984. S klubem nezažíval jen krásné chvilky, zažil s ním sestup, porážky a pak konečně vítězství i krkolomnou cestu zpátky mezi elitu.Jeho rukopis však nebylo možno přehlédnout. AS hrály rychlý kombinační fotbal se sázkou na maximální ofenzivu. Skvělým trenérem se stal až v AS Monako, se kterým vyhrál i ligu. Poté si Wenger chtěl odpočinout od všeho stresu a tak se odstěhoval do Japonska a zde také vyhrál, co se dalo. Po jedné sezoně v Japonsku se Wenger rozhodl, že je na čase se vrátit do Evropy. Stal se jako první v Anglii neanglickým trenérem. Do té doby Anglie na své území nevpouštěla moc cizích hráčů a trenéry vůbec ne. Fanoušcí to těžce nesli a stejně tak i hráči Arsenalu. Cítil odpor proti jeho osobě, že zavádí novoty v klub, ale hlavně že to byl cizinec a ještě k tomu Anglii tak znepřátelený Francouz. Arséne vydržel a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Několikrát byl vyhlášen manažerem roku a vyhrál spousty trofejí pro Arsenal. Dnes je tento nejlepší manažer historie Arsenalu součástí klubu a fanoušci i hráči si přejí, aby zde tenhle francouz ještě hodně dlouho vydržel.

Pelé

klobúk dole, ale Arséne nebol 1. neanglický tréner

Dr. Jozef Vengloš

1990 – 1991 Prvý zahraničný manager – tréner v premiership, v Aston Ville, Anglicko

odkiaľ si to čerpala?

Edson Arantes do Nascimento (* 20. október 1940, Três Corações, Minas Gerais, Brazília), prezývaný Pelé, prezývaný tiež O Rei (kráľ) a Pérola Negra (čierna perla) je bývalý brazílsky futbalový reprezentant, ktorý bol súčasťou tímu, ktorý vyhral tri majstrovstvá sveta a prekonal mnohé futbalové rekordy. Vo všeobecnosti je označovaný za jedného z najlepších futbalistov všetkých čias. Od roku 1977, keď skončil s aktívnou kariérou je veľvyslancom športu.

Ayrton Senna

Ayrton Senna da Silva

(* 21. marec 1960, São Paulo – † 1. máj 1994, Bologna) bol brazílsky automobilový pretekár, trojnásobný majster sveta Formuly 1.

Od malička ho zaujímal motošport a v roku 1964, keď mal Ayrton štyri roky, zostavil mu otec Milton prvú motokáru. Ako dvanásťročný sa rozhodol, že v jeho živote bude na prvom mieste motošport a škola Colegio Rio Branco bude druhoradá.

Svoje prvé preteky absolvoval vo veku 13 rokov. 1. júla 1973 vyhral prvý závod. V roku 1977 sa stal juhoamerickým majstrom sveta v motokárach.

V roku 1981 sa presťahoval do Anglicka, kde získal titul v britskej formule Ford 1600.

Koncom roku 1982 mu ponúkol šéf tímu McLaren Ron Dennis šancu debutovať vo F1. Senna vtedy ponuku odmietol. O šesť rokov neskôr získal s týmto tímom prvý zo svojich troch majstrovských titulov. V roku 1984 štartoval prvý raz na F1 s tímom Toleman. Na pretekoch v Monaku získal druhé miesto a celkovo skončil deviaty.

Prestup do Lotusu v roku 1985 pre neho znamenal zisk prvých dvoch víťazstiev (Portugalsko a Belgicko). V celkovom poradí obsadil štvrté miesto. Prvý majstrovský titul získal v roku 1988 na Veľkej cene Monaka, nasledoval druhý na Veľkej cene Japonska v roku 1990, kde porazil svojho veľkého súpera Alaina Prosta. Tretí majstrovský titul nasledoval v roku 1991.

V roku 1994 prestúpil do stajne Williams.

Po reštarte VC San Marína na okruhu v Imole za nikdy nevyjasnených okolností havaroval v rýchlosti vyše 300km/h pri nájazde do zákruty Tamburello. Na následky zranení zomrel 1. mája 1994 o 19:07.

Magic Johnson

Magic Johnson (také Earvin „Magic" Johnson, občanským jménem Earvin Johnson, * 14. srpna 1959) je bývalý americký profesionální basketbalista. Je považován za jednoho z nejlepších basketbalistů všech dob.

Magic Johnson hrál v NBA 13 sezón za Los Angeles Lakers (1979 - 1991). Za svou kariéru nastřílel 17707 bodů. Třikrát (1987, 1989 a 1990) byl zvolen nejužitečnějším hráčem NBA, pětkrát dokázal vyhrát s Lakers finále NBA. V roce 1992 získal jako reprezentant USA zlatou olympijskou medaili.

Je členem prestižní basketbalové Síně slávy (Basketball Hall of Fame).

V roce 1991 se stal prvním světově proslulým sportovcem, který se veřejně označil za HIV pozitivního a následně se zúčastnil kampaně proti šíření nemoci AIDS.

John McTiernan

z jednej recenzie :

John McTiernan je jeden z nejlepších a technicky nejkouzelnějších režisérů, kteří dokážou opakovaně rozdýchat i ten nejhloupější scénář, moderním umístěním a nadčasovým humorem. Proč se dítě ze severního New Yorku stalo jedím z nejžádanějších režisérů v Hollywoodu? "Chtěl jsem být zprvu divadelním režisérem, ale neměl jsem svěřenecký fond", zavtipkoval jednou.

Ve skutečnosti odhaloval svět divadla už od útlého věku, kde hrál v operní společnosti společně se svým otcem. Později mu oplatil službu tím, že mu dával malé role ve svých filmech. Navštěvoval prestižní Julliard School a poté se stal členem American Film Institut. Svůj talent vybrušoval na School of Music a v taky v reklamách, kterých natočil něco okolo dvou set.

Do světa filmu se dostal v roce 1986 filmem NOMANDS (ke kterému si sám napsal scénář). Film byl sice chválen, ale vidělo jej minimum diváků. Přesto se mu podařilo získat si u producentů takovou důvěru, že mu svěřili natáčení tajemně napínavého sci-fi hororu PREDÁTOR (1987) s Arnoldem Schwarzeneggerem.

Následující rok se mu podařilo zbořit všechny žebříčky návštěvnosi, když byla do kin vypuštěna SMRTONOSNÁ PAST (1988). Film zaznamenal obrovský úpěch u diváků i kritiky a z Bruce Willise se přes noc stala opěvovaná hvězda. V roce 1990 se opět vyšplhal na horní žebříčky návštěvnosti, když se rozhodl adaptovat knihu spisovatele Toma Clancyho HON NA PONORKU (1990). Do hlavní role kapitána Ramiruse, který se rozhodne uprchnout ze Sovětského svazu v jeho nejmodernější ponorce, obsadil Seana Conneryho. Amerického agenta Jacka Ryana si zahrál Alec Baldwin. Seana Conneryho obsadil ještě jednou do neačního ekologicky - romantického snímku ŠAMAN (1992), který však byl přijat velmi chladně. Stejně tak jako o rok později, když zkusil další spolupráci s Arnoldem Schwarzeneggerem na filmu POSLEDNÍ AKČNÍ HRDINA (1993).

V roce 1995 se rozhodl vrátit ke svému dítku. SMRTONOSNÁ PAST 3 (1995) se sice nesetkala s takovým úspěchem jako předchozí dva filmy, druhý díl režíroval Renny Harlin, ale i přesto se McTiernanovi podařilo udržet laťku poměrně vysoko. Bohužel se zatím jedná o jeho poslední dobrý film. V roce 1999 natočil film VIKINGOVÉ (1999) s Antoniem Banderasem, film byl však přijat hodně rozporuplně. Nezapřel sice totiž McTiernanovu režii, ale bohužel selhal scénáristicky. Pak natočil dva remaky po sobě. První se jmenoval AFÉRA THOMASE CROWNA (1999) s Piercem Bronsnanem a Renée Russo a ROLLERBALL (2002). S tím druhým si nad sebou McTiernan vynesl ortel. Fanoušky původního filmu byl proklínán a i diváci neznalí originálu se tvářili dosti rozpačitě. John Travolta, kterému se už jednou podařilo zvednot se z filmového hrobu pomocí Tarantinova hitu Pulp Fiction, hledal opět film, kterým by se mohl opět vrátit na výsluní. Měl se jím stát film ZELENÉ PEKLO (2003), který by zároveň pomohl i McTiernanově skomírající kariéře. Bohužel úspěch se nedostavil a film ztroskotal na překombinovaném scénáři.

Od roku 1995 se potápí ve vodách průměrné hollywoodské produkce. "Co se s ním děje?" ptají se fanoušci. Nikdo neví. Jeho neschopnost vybrat si pořádný scénář, který by díky své nápadité režii pozvednul na opravdovou úroveň se asi vytratila. Možná, že se ale dočkáme opravdového comebacku. Neboť na rok 2006 se plánuje další DIE HARD číslo 4. No, třeba se mu díky Johnu McLaneovi podaří vstát z (téměř) mrtvých.

J.H.Krchovský

tak skúsim znova oživiť starú hru :lol:

J.H. Krchovský

Vlastným menom Jiří Hásek, je jeden z najmladších českých samizdatových básnikov. Narodil sa 22. apríla 1960 v Prahe. Žije v Prahe a Brne

Poézii sa venuje od konca sedemdesiatych rokov, v roku 1998 vyšlo jeho zobrané dielo - Básne.

Krchovského groteskná, rýmovaná a starostlivo rytmizovaná poézia sa navracia k tradícii českej dekadencie, jej symboly sú smrť, bolesť a zmar zahalený do dusivého alkoholicko-erotického oparu. Najčastejšie píše v pravidelnom daktyle.

Charles Baudelaire

nechcem vyryvat..ale aky vyznam ma vobec tato tema?? :lol:

keď nechceš vyrývať, tak choď preč :lol:

dozvies sa kopec zaujimavych informacii a mozes dokazat co vies ked to pises z vlastnej hlavy

aspom pre mňa také všeobecné oboznámenie

niektoré veci by som sa vôbec nedozvedal a rád si ich prečítam

okay okay ja uz idem...

ale nedalo mi to..popozeral som vela prispevkov..a vacsina ma nepripada ako z vlastnej hlavy.preto som as rovno spytal..lebo mi to pripadalo...ako zada sa meno..niekto ho najde na wiki, skopiruje a ide dalsi...ved vlastne to ma zaujima to si precitam a mam ...

len tolko som vlastne chcel :lol:

hh, tom je neska nejaky hyperaktivny :lol: :) :)

Že by už nikoho Minulosť a prítomnosť - slovom a obrazom nezaujímala ?

..........

Charles Baudelaire /* 9. apríl 1821, Paríž – † 31. august 1867, Paríž/

bol francúzsky básnik, významný predstaviteľ moderny.

V rokoch 1845 až 1846 si privyrábal ako kritik výtvarného umenia. Písal recenzie o výročných Salónoch. Slávu priniesol maliarovi Eugènovi Delacroix, ktorý podľa neho najlepšie vyjadril „heroizmus moderného života“.

Okolo roku 1852 začal Baudelaire v la Revue des Deux-Mondes vydávať preklady poviedok Edgara Allana Poea. V roku 1855 vydal v časopise la Revue des Deux-Mondes osemnásť básní pod názvom Les Fleurs du Mal (Kvety zla), ktoré mali pôvodne vyjsť pod provokatívnym názvom Les Lesbiennes (Lesbičky).

V porovnaní s romantikmi je Baudelaire menej sentimentálny a pôsobí na našu psychiku. Disciplinovaný básnický prejav ho zasa zbližuje s Parnasom. Vo svojej tvorbe uprednostňuje symetrický alexandrín a sonet, čo ho zasa radí ku klasicistom. Z ideológie Parnasu mu je blízky kult dokonalej a symetrickej krásy inšpirovanej gréckym sochárstvom. Jeho krása je však osobná a večný ideál nemennej krásy vystavuje vplyvu človeka.

* * *

Chramošský viadukt