Iné galaxie mimo našej

Zijeme v Miestnej Skupine Galaxii, ta je v Superkope Galaxii v Panne. Nasa Skupina pozostava z asi 20 galaxii a nas najblizsi vacsi sused je M31 v Andromene, ma vacsie rozmery a casom galaxie splynu. Ini znami suputnici, doslova satelitne galaxie, su Maly a Velky Magellanov mrak. Tie casom galaxia pohlti a obohati sa tak o velke davky plynu, to bude hviezdotvorby!

hm pekna a pravdiva myslienka ale jednu vec este by som ze kolko je tych skupin .... a ci sa to este nejako deli alebo uz nasleduje len jeden celok vesmir..

 

No a este jedna vec tu je ked nasa galaxia splynie z M.... tak potom sa musi pohybovat ale akou silou sa pohybuje a kam? niekde medzi nasou a M... galaxiou moze byt cierna diera a obrovskych rozmerou ktora ich taha? Nebudte skepticky na ten nazor nemyslim to doslovne ze ich taha ale vy na vasej urovni by ste mali chapat...

kolko je tych skupin

Milióny a milióny. Blízke galaxie sú na seba gravitačne viazané a spolu vytvárajú podobné skupiny, menšie alebo väčšie.

 

No a este jedna vec tu je ked nasa galaxia splynie z M.... tak potom sa musi pohybovat ale akou silou sa pohybuje a kam?

Naša Galaxia je s M31 gravitačne viazaná, neťahá ich nič, sú blízko pri sebe takže proste len na seba gravitačne pôsobia.

dnes som čítala jeden zaujímavý článok ... Hubbleov teleskop sa vyvažuje zlatom ...

 

Hubbleov teleskop trafil desiatku

 

trochu zavádzajúci názov, ale podstata je ulovenie galaxií :

 

Technici a vedci NASA po vážnej poruche z konca septembra opäť sprevádzkovali Hubbleov kozmický ďalekohľad (Hubble Space Telescope, HST), ktorý pracuje už 18 rokov na orbite okolo Zeme. Úspech náležite oslávili - záberom dvojice vzdialených galaxií, ktoré z nášho pohľadu pripomínajú číslo 10.

 

Záber zachytáva dvojicu galaxií Arp 147, ktoré na seba intenzívne gravitačne pôsobia. (Ide o 147. položku z katalógu takým či onakým spôsobom zvláštnych galaxií, ktorý v 60. rokoch minulého storočia zostavil americký astronóm Halton Arp, mimochodom vytrvalý kritik teórie veľkého tresku.)

 

Arp 147 sa nám premieta do súhvezdia Veľryby (Cetus) a leží vyše 400-miliónov svetelných rokov od nás (1 svetelný rok = 9,46 bilióna kilometrov).

 

Na ľavej galaxii, čísle ?1" z ?desiatky, je gravitačná interakcia menej nápadná, lebo ju zatiaľ vážne nenarušila - situáciu prezrádza iba súvislý prstenec hviezdneho svetla okolo galaxie.

 

Pravá galaxia, ?0" z desiatky, je však už výrazne narušená, ako ukazuje jej rozdrobený prstenec, v ktorom prebieha búrlivá tvorba nových hviezd, čo prezrádza modrá farba.

 

Prstenec vznikol pri prechode ?1" cez ?0" v pomerne nedávnej minulosti. Prechod totiž v mieste, kde sa obe galaxie takpovediac zrazili, vytvoril - tak ako kameň hodený do rybníka vytvára kruhové vlny - šíriaci sa prstenec zvýšenej hustoty materiálu.

 

celý článok stojí za prečítanie ...

včera v noci som videla na spektre dvojdielny dokument o zmene, ktorú priniesol do poznania vesmíru Hubbleov teleskop

okrem toho, že svojho času ho hvezdári púšťali do vesmíru s obrovským zoznamom všetkého možného, čo mal nafotiť - všetko nafotil, úlohy zo siahodlhého zoznamu boli splnené, po oprave slúžil a slúži nadčas, a astronómovia si začali vymýšľať pre neho ďalšie a ďalšie úlohy

 

a vtedy sa začali diať skutočné zázraky

fotil a fotil, a dostával stále ťažšie úlohy, a z jeho fotiek sa skladali päťsto a viac obrázkové mozaiky úžasných obrazov, kútov vesmíru, hmlovín, prachu, hviezd, nevídaných galaxií, hĺbok času a neskutočných tvarov a farieb ...

 

astronómovia potrebovali odskúšať, ako hlboko teleskop vidí ... potrebovali k tomu nájsť kúsok vesmíru, ktorý je zdanlivo prázdny

našli ho na oblohe relatívne neďaleko od súhvezdia veľkej medvedice, je to kúsok oblohy, ktorý človek zakryje malíčkom vystretej ruky

hubble sa do neho pozrel ... a vznikol ten najúžasnejší obrázok, keď sa drobným pásikom na nočnej oblohe vymedzená drobná čierna prázdnota naplnila asi 50 tisíc galaxiami ... do hĺbky nejakých desať miliárd rokov, galaxie neskutočných farieb, pozícií, tvarov, podôb, štádií vzniku, zrelosti, čo si len človek vie predstaviť.

toto človek môže pozerať zrejme stále, znovu, vždy, keď si človek uvedomí, že to, čo vidí na oblohe, je len jedna galaxia ... čo prikryje kúskom malíčka na oblohe, sú desiatky tisíc galaxií ... takí sme pri tom neskutočne nepatrní ...

K objevu nové galaxie pomohla gigantická gravitační čočka

 

Dosud nejstarší známá galaxie byla stará 500 milionů let. To však už dnes neplatí! Astronomové letos v dubnu objevili ještě o 300 milionů let starší galaxii, která vznikla před 13,5 miliardy let. Tedy pouhých 200 milionů let po velkém třesku.

 

„Tento objev zpochybňuje všechny dosavadní teorie o tom, jak rychle se v počátcích vesmíru tvořily nové galaxie,“ neskrývá své nadšení jeden z objevitelů galaxie, francouzský astronom Johan Richard (31) z univerzity v Lyonu. Ten spolu s dalšími astronomy analyzoval data z Hubbleova teleskopu, který ji zaznamenal jako první. Další data, která objev potvrdila, získali astronomové z vesmírného teleskopu Spitzer a z observatoře na Havaji.

 

Odhalí tajemství zrodu vesmíru?

Od objevu si astronomové také slibují, že jim pomůže odhalit další ze záhad vzniku vesmíru. Jakým způsobem se rozptýlila mlha neutrálního vodíku. Ta v „temné době“, která trvala téměř celou první miliardu let existence vesmíru, blokovala šíření světla ve vesmíru. Objev tak staré galaxie by mohl vědcům umožnit pochopit, jak se vesmír stal průhledným a jasným.

 

Gravitační čočka tvoří gigantickou lupu

Astronomové mohou takto vzdálené objekty pozorovat díky jevu takzvané gravitační čočky, který vysvětluje Einsteinova obecná teorie relativity. Ta říká, že hmotný objekt ohýbá ve svém okolí působením gravitace elektromagnetické záření stejně jako optická čočka. To znamená, že když se pozorovatel dívá přímo, tak pozorovaný objekt vypadá jako souvislé okruží čočky, a pokud se dívá z mírného úhlu, tak vidí obraz sledovaného předmětu několikrát kolem čočky.

 

Druhá stará galaxie v krátké době

Letošní rok je přitom na objevy extrémně starých galaxií bohatý. Již na konci ledna ohlásil jiný mezinárodní tým astronomů, že s pomocí dat Hubbleova teleskopu objevili galaxii vzdálenou od Země 13,2 miliardy světelných let. Tato galaxie vznikla přibližně 480 milionů let po velkém třesku. „Přiblížili jsme se na dosah k prvním galaxiím, u kterých předpokládáme, že se zformovaly 200 až 300 milionů let po velkém třesku,“ okomentoval tehdy objev Garth Illingworth z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Obě nově objevené galaxie pocházejí z oblasti vesmíru nazvané Hubbleovo ultra hluboké pole (HUDF), ve kterém byly na přelomu let 2003 a 2004 pořízeny první snímky mladého vesmíru, jak vypadal přibližně před 13 miliardami let. „Nesouhlasím s tvrzením, že 21. století bude znamenat konec vědy. Uděláme jeden velký průlom za druhým. Měli bychom mít tento druh snů,“ říká Richard, který je, co se týče dalších přelomových objevů, optimistou.

Obří teleskopy na oběžné dráze

• Prvním z vesmírných teleskopů byl Hubbleův vesmírný dalekohled, který v roce 1990 vynesl na oběžnou dráhu kolem Země americký raketoplán Discovery.

• Hubble je součástí projektu NASA nazvaného Velké observatoře, jehož cílem je zkoumat vesmír pomocí čtyř samostatných vesmírných teleskopů. Kromě Hubblea sem patří Comptonova gama observatoř (CGRO) vypuštěná v roce 1991, Rentgenová observatoř Chandra (CXO) vypuštěná v roce 1999 a Spitzerův vesmírný dalekohled (SST) vypuštěný v roce 2003.

• Kromě Comptonovy gama observatoře, která v roce 2000 po selhání palubních gyroskopů shořela v atmosféře, jsou všechny ostatní stále ještě v provozu.

• Speciální úkol má americký vesmírný teleskop Kepler, který nese jméno německého astronoma Johannese Keplera (1571–1630). Jeho úkolem je hledat vzdálené exoplanety (planety mimo sluneční soustavu) podobné Zemi.

• Během 3,5leté mise má prozkoumat více než 100 000 hvězd v souhvězdí Labutě a souhvězdí Lyry.

• Na oběžnou dráhu kolem Země byl vyslán 7. března 2009.

Zdroj: Epocha 13/2011

V súčasnosti astronómovia pozorujú len malý zlomok z miliónov galaxií, ktoré sú v okolitom vesmíre, pričom ich vzájomné zrážky sú na dennom poriadku a dochádza k nim častejšie, než sme sa v minulosti nazdávali.

 

Zábery, ktoré Hubblov teleskop prináša sú unikátnym pohľadom do minulosti. Napriek častým zrážkam galaxií je zachytenie takéhoto javu neobyčajné. Trvá totiž stovky miliónov rokov, kým sa dve galaxie k sebe dostatočne priblížia a stopy ich zrážky putujú následne vesmírom ďalšie stovky miliónov rokov.

 

Populárny Hubblov teleskop by v roku 2013 mal byť nahradený Vesmírnym teleskopom Jamesa Webba.

Zdroj:

skvelé video, poskladané na základe skutočných dát. každé svetielko v pozadí predstavuje jednu galaxiu. poučenie? vesmír je veľký.

http://apod.nasa.gov/apod/ap120813.html

To vyzerá ako zaprášená pavučina Kútnika domového. Takže aj taká pavučina Kútnika domového je vlastne vesmírom a on je stvoriteľ.

fantazia... pri tomto mi pride antropocentrizmus este viac na smiech ako inokedy... krestansky boh je iba zanedbatelny prd vo vetre..

... my len malý kaz na obraze, ktorý si myslí, že o ňom je celý obraz