Zlomený lakeť a zlomeniny

Športom k trvalej invalidite :lol:

tak sa vitam v klube - zlomene obidve zapastia.. :rolleyes:

obidve ?!

čo si robil preboha ?

a ako píšeš na klávesnici ?! :rolleyes:

Čo sa ti stalo, že máš postihnuté obidve ruky ? Máš teraz ťažký život ... :rolleyes:

 

Prepáč, že mi hneď napadlo ... vieš ako to je ...

keď vidíme niečo škaredo napísane, alebo škaredo navrhnuté, tak si pomyslíme ...

... tak tomuto ruky dolámať je málo.

moja sestra ako decko spadla z preliezky a zlomila si naraz obe ruky, ale nie v zapastiach.. bolo treba sa o nu uplne starat a ona to dostatocne zneuzivala vo vztahu ku mne.. :rolleyes: mala zlomene predlaktia a hojilo sa to velmi dobre a rychlo..

sahara, cim pises? rychle uzdravenie prajem a co najmenej komplikacii...

teleportoval som sa z jednej starej strechy o poschodie nizsie. prsty mi trcia zo sadry, takze pisat sa da... horsie je to s inymi cinnostami... ale do jednej ruky mi dali platnicku, takze vraj sadra bude ovela kratsie... aj ked.... :rolleyes:

konkretne z tejto:

vyzerá to miesto samé desivo :rolleyes:

práve dnes som si spomenula, pri inej príležitosti, že kedysi v siedmej triede som mala prasknuté kosti tesne za zápästím na ľavej ruke, pritom som praváčka ... a bolo to dosť zvláštne existovať, lebo sadru som mala z prednej strany ruky vyše lakťa.

ani si veľmi neviem predstaviť, ako vykonávať tie najjednoduchšie veci okolo seba s dvomi zlomenými, s jednou rukou to ako tak ide ...

uzdrav sa skoro.

Zlomené som ešte nič zatiaľ nemala, ale rozbitú hlavu áno a zopárkrát som bola operovaná.

sahara, prajem skoré uzdravenie.

Len dúfam, že si to fotil skôr, ako si sa dolámal ... snáď by si tam neliezol s rukami v sádre ?!! :rolleyes:

Daj sa čím skôr do poriadku ...

A nepodceňuj rehabilitáciu. Ruka sa rozcvičuje asi oveľa pomalšie, ako noha.

Chodiť musíš, ale ruku môžeš nejako podvedome chrániť, či "šetriť" ...

s tou rehabilitaciou je to velka pravda, zda sa, ze to je nepodstatna malickost, ale rehabilitacia je uzasna vec.. mna x krat postavila na nohy, pri vsetkych mojich zlomeninach a natrhnutiach, prasklinach, blokoch.. len by ma zaujimalo, kto ti utiera, prepytujem, zadok... alebo taky kupel, to sam nemas sancu zvladnut..

pink: zadok zvladam sam pomocou sprchy. konecne som dokonale pochopil zmysel bidetu alebo japonskych toaliet:

 

Revoluce: Zlomeninu spraví gel! Brněnští chemici přicházejí s netradičními materiály

 

Česká věda má světu stále co nabídnout. Zářným příkladem tohoto tvrzení je práce vědců z Ústavu chemie materiálů Vysokého učení technického v Brně. Výsledkem jsou chytré materiály, které by v brzké budoucnosti měly být lidem nápomocny v mnoha oblastech péče o lidské zdraví od regenerativní medicíny, přes kosmetickou chirurgii až k záchovné stomatologii.

 

Jedním z takových materiálů je nové polymerní „lepidlo kostí“. Zlomeniny kostí mají většinou příčiny v úrazech, ale řada z nich je důsledkem vývojových vad, přetěžování organismu a procesů stárnutí.

Současná chirurgická praxe je taková, že po repozici (napravení do správné polohy) kostních fragmentů následuje sádrová dlaha a několikatýdenní omezená pohyblivost. Tým profesora Josefa Jančáře v sekci speciálních syntéz vedené doktorkou Lucy Vojtovou z Ústavu chemie materiálů brněnského Vysokého učení technického se však na celý problém podíval neortodoxním způsobem.

Z jeho laboratoří pochází syntetický polymerní hydrogel, který nejen že zafixuje zlomené fragmenty, ale dodá do místa poškození i potřebné bioaktivní komponenty pro remodelaci kosti a její urychlené hojení. Ke zlomenině se materiál vstříkne speciálním injektorem. Při teplotě lidského těla ztuhne, čímž kost zpevní a sádrovou dlahu nahradí jednoduchá ortéza, která zajistí přiměřené namáhání „slepené“ kosti, a tím i urychlené hojení.

Jak vyléčit poškozený meniskus

Ovšem to zdaleka není vše. K léčbě nemocí tkání jako jsou kosti, chrupavky, vazy či menisky byla připravena řada nových materiálů pro použití jako nosiče kmenových buněk v tkáňovém inženýrství nebo jako hydrogely pro aplikace v ortopedii, chirurgii a oftalmologii.

 

Nezůstane ani stopa

Na rozdíl od většiny dosud používaných materiálů, se tento buněčný nosič, jehož součástí jsou vlastní kmenové buňky pacienta, ve chvíli, kdy se poškozený defekt úspěšně zahojí, enzymaticky rozloží na netoxické produkty, takže po něm v organismu nezůstane ani stopa. „Po úspěšném pětiletém testování na zvířecích modelech se nyní chystá úvodní klinické testování těchto materiálů na lidech,“ dodává profesor Jančář.

 

Řízená terapie

Brněnští vědci mají v zásobě i další zajímavé a šikovné materiály, jejichž využití leckomu usnadní život zvláště při vzniku vývojových defektů kostí a po úrazech, kdy je třeba provést kosmetickou rekonstrukci především obličejových partií.

 

Testy se rozbíhají

Jak dlouho bude hydrogel působit a za jak dlouho se v organismu rozloží, to vše lze cíleně řídit již v procesu jeho syntézy. Tato doba se může pohybovat od dnů až po několik měsíců. Prostě tak, jak bude vyžadovat konkrétní léčba.

 

Pryč s amalgánem

Návštěva zubaře je pro leckoho noční můrou. Ovšem i zde se díky práci chemiků brněnského Vysokého učení technického může leccos změnit.

V týmu profesora Jančáře byly v sekci kompozitních materiálů pod vedením doktora Petra Poláčka vyvinuty světlem tvrditelné hybridní polymerní kompozity jako náhrada kovových součástí zubních implantátů, kořenových čepů a nosných konstrukcí zubní protetiky.

 

Nosič zubních můstků

Jedná se o předimpregnované tvarovatelné kompozitní polotovary obsahující rovnoměrně rozmístěná vyztužujíci vlákna ve světlem vytvrditelné pryskyřici. Tyto materiály slouží například jako nosné konstrukce zubních můstků, fixují pohyblivé zuby u parodontických pacientů nebo slouží jako dlahy ke stabilizaci zubů při traumatech.

 

Od kostí až k stavebnictví

Zmíněné výsledky a potřeba vyvíjet nové materiály nejen pro medicínu, ale i pro strojírenství, stavebnictví, elektroniku, fotovoltaiku dělají ze studijního programu chemie materiálů velmi perspektivní studijní obor pro studenty, kteří mají zájem o chemii, fyziku a další přírodní vědy a jejich aplikaci v užitečných výrobcích usnadňujících život nejen nemocným, ale vlastně všem lidem.

 

Zdroj: 21.století 5/2011

Čo však na to povie komora zubných lekárov, či chirurgov?!

Kto vie, či by s nadšením privítali, keby sa celé to ich

"nádobíčko" nahradilo iba "speciálním injektorem".

pri pade som si ohol ruku naopak, co malo za nasledok nastastie jednoduchu frakturu lakta. cize ziadna strata ohybnosti, ziadne bolesti, akurat pri kazdom pohybe mi tam nieco praska. po 10 rokoch mi to uz ani nevadi :)

 

ale ked si spomeniem ako mi to doktor napraval do spravnej polohy bez anestetik, plakal by som znova.

nie, nepopisuj ďalej ... to aj znie príšerne

 

matne mi to pripomenulo, kedysi na gympli som nosila ruku na páske, akosi pod blúzou dokonca, na prázdny rukáv si spomínam ... tiež sa mi čosi udialo s ľavým lakťom, a na telesnej, to viem určite. neviem už čo, niečo narazené a natiahnuté, ale desne to bolelo, a dlho ... potom postupne prestalo, a už bolo dobré. hm. fakt som takmer zabudla ... -_-

ten môj starý má dochrámané rebrá...vraj robil čosi v nie moc veľkej výške (našťastie), cez tie okuliare, čo musel pri tom mať, vraj neodhadol vzdialenosť a stúpil do prázdna. Vraj keby bol padol o kúsok vedľa, tam bolo nejaké zariadenie, keby na to padol, tak by mu to rozpáralo brucho. No fuj - nakoniec som rada, že si to odniesli "len" rebrá. A ešte je taký bulo, že chcel ísť svojej mamke pomáhať zdobiť hroby. Vraj keby sa tam neukázal, tak by ho mamka mala za umierajúceho. Dočerta, ako keby jej nemohol povedať, že je chorý, ved jej nemusí vytárať, ako je chorý. Môže ísť hroby zdobiť jeho bracho. Rázne som mu to zatrhla a našťastie aj doktor mu dal PN-ku na najbližšie 2 týždne, takže mamke povedal, že je chorý. A nič hrozné sa nestalo, ani mamka ho nepasuje medzi umierajúcich. A ani sa nejak nevypytuje, vzala to ako fakt.

Ako dlho sa také zlomené rebrá liečia? Máte s tým niekto skúsenosti?

Ja som mal asi 8 alebo 9 rokov neviem uz presne,tak som si zlomil rebra na pravej strane myslim 3 boli zlomene.Sranda na tom je ta ze bolest som citil kratko po uraze par hodin,potom sa bolest vytratila,len som bol vykruteny ako paragraf :zubiska: Dali ma do nemocnice na par dni na pozorovanie,ak by doslo ku vnutornemu krvacaniu.Nastastie nic vazne sa nestalo.Celkovo nepamatam sa presne ale asi tak 1 mesiac som bol bez skoly :) teda doma.

neviem, ako dlho sa liečia, ale bolia poriadne dlho. mňa bolelo (asi prasknuté) viac než pol roka.... šikovnosť moja, neopúšťaj ma - zašprajcoval som sa medzi sedadlá v aute... :blink:

no fuj...a dnes, aby to nebolo len tak, mu ako vstával z gauča, niečo ruplo v chrbte, a ani mu to nemôžem napraviť ani premasírovať, a tak chodí ako 80ročný dedko.

neviem, ako dlho sa liečia, ale bolia poriadne dlho. mňa bolelo (asi prasknuté) viac než pol roka.... šikovnosť moja, neopúšťaj ma - zašprajcoval som sa medzi sedadlá v aute... :blink:

 

ten môj pracuje fyzicky, no má sa na čo tešiť, má takého šéfa, čo ich preháňa, nenechá ich chvíľku na pokoji, a furt im stojí za zadkami, aby si nebodaj ani na chvíľu nesadli...a ešte má taký milý zvyk, že keď je vonku 40°C, vyženie ich niečo robiť na strechu, alebo aspoň dakam na slnko, a keď je pľušť, fučí a leje, tak ich vyženie tiež dakam von, ak je nejaká robota dakde na streche, tak ono to nepočká, kým sa nezlepší čas, ale musia sa trepať presne tam, kde ich nečas čo najlepšie zasiahne. A to dúfam, že sa starý dožije penzie v akom-takom zdraví...

a to mohol robiť aj úradníka, ale to sa mu moc nepáčilo, remeslo ho viac ťahalo, vraj sa za úradníka nehodí. nemusel byť s dochromtanými rebrami a mohol sa vyhnúť aj iným úrazom, napríklad keď mu kolega pustil radiátor na nohu. To som tiež mala priam bezhraničnú radosť.

zlomene rebro boli minimalne pol rok. problemom vsak moze byt aj posunuty stavec chrbtice. ono to chce dost velku silu na zlamanie rebier.

 

mne osobne pomohla dobra fyzioterapeutka len mechanickou masazou.

mne sa pred cca 5 - 6 rokmi zadarilo zlomiť si malíček na pravej nohe, zakopla som o šijací stroj. malíček ostal v pravom uhle oproti ostatným prstom a nadobudol modrú farbu a dvojnásobnú veľkosť. našťastie som mala jedny topánky s takou guľatou "špicou" a dosť veľké, tak som sa dotrepala na pohotovosť na chirurgiu, nebolo tam ani nohy, a chirurg ma sfúkol, vraj ako viem, že to mám zlomené, a poslal ma na RTG, ktorý moju DG potvrdil...vtedy mi to zafixoval leukoplastom. Normálne som s tým aj do práce chodila.

A aby tej druhej nohe ľúto nebolo, tak tento rok sa mi zadaril podobný úraz, len som zakopla o nohu gauča, a v divnom uhle a s divnou farbou ostal malíček na ľavej nohe...Nikam som nešla, veď som vedela, ako to treba zafixovať a ako sa o to starať. Liečilo sa mi to asi 3 týždne. Ale v niektorých situáciách to aj teraz po pol roku cítim.

Dúfam, že na ruky či iné časti tela nepríde. Sú aj príjemnejšie zážitky ako práve zlomeniny...

niečo podobné sa mi stalo,

zakopla som o drevenú nôžku kresla nie malíčkom, ale prstom vedľa malíčka ... nestál nijako divne, len bolel, poriadne, tak som šmajdala, ako sa dalo ... tušila som, že je zlomený, ale tak cca na tretí deň sa objavili krížom cez prst aj pod prstom, teda už na časti priehlavku jemné fialovo modré čiary ...

vtedy bolo už jasné úplne, že nielen že je zlomený chudák prst, ale je doslova dolámaný ...

tiež dostal pevný leukoplastový obal krížom cez tri prsty, hojilo sa dva - tri týždne ...