Leonardo da Vinci a Michelangelo

No, na Poslednej veceri to vyzera, ze Kristus nieco asi hovori, ale ostatni sa prave bavia a nepocuvaju ho :)

Mona Lisa: Komu patří nejslavnější úsměv na světě?

 

Čím by nás ještě mohl obraz starý přes 500 let překvapit? I když si někteří odborníci myslí, že už znají tajemství slavného portrétu a prý odhalili identitu záhadné Mony Lisy, jejich tvrzení věří jen málokdo. A nejnovější objev jen dokazuje, že ještě po půl tisíciletí má obraz stále co říct. Porozumí ale někdo jeho šifrované mluvě?

 

Dokonce i slovutný italský umělec Leonardo da Vinci (1452–1519) se zřejmě nad portrétem usměvavé dámy pěkně zapotil. Maloval jej prý totiž déle než 3 roky (cca 1503–1506) a údajně jej nikdy zcela nedokončil. Všechny jeho obrazy jsou bezpochyby fascinující. Proč ale právě Mona Lisa vyvolává tolik otázek? Nejčastěji se badatelé zabývají identitou neznámé ženy z portrétu, podružně je pak zajímá, co by se mohlo skrývat za jejím tajemným úsměvem. A možná právě kvůli jejímu úsměvu se dosud nikdo nezahleděl Moně Lise hluboko do očí. Právě tam je totiž na sklonku loňského roku objeven tajemný kód!

Šifra mistra Leonarda

Písmena LV v jednom a CB (či CE) ve druhém oku. Právě to odhalují vědci při detailním nazvětšování obrazu s využitím nové technologie. Podle všeho jde o odkaz samotného da Vinciho. Navíc je ještě v nadočnicových obloucích Mony Lisy objevena číslovka 72. Co chtěl mistr touto šifrou naznačit? „Jsme teprve na počátku tohoto šetření a doufáme, že budeme moci sáhnout hlouběji do tohoto tajemství,“ prozrazuje Luigi Borgia, člen Národního výboru pro kulturní dědictví v Itálii. Badatelé tak mají další oříšek k rozlousknutí. A jak se zdá, mají z něho pěkně zamotané hlavy. Konec konců, vždyť už si mysleli, že Monu Lisu alespoň trochu znají. Ta má ale stále čím překvapit.

 

Gioconda odhalena?

Jako úplně první hádanku řeší odborníci totožnost tajemné ženy z portrétu. Byť se obrazu říká Mona Lisa, či ve Francii La Gioconda (nebo La Joconde), není jasné, koho má vlastně portrét zachycovat. „Tehdy začal Leonardo malovat pro pana Francesca del Gioconda portrét jeho manželky. Čtyři roky té práci věnoval a pak ji nechal nedokončenou...,“ uvádí italský malíř a Leonardův životopisec Giorgio Vasari (1511–1574). Odsud také pochází název obrazu, Gioconda, a jedna z nejuznávanějších teorií, že Mona Lisa má být ve skutečnosti Monna Lisa Gherardini, žena florentského obchodníka s hedvábím Francesca del Gioconda. Teorií ale existuje mnohem víc a některé jsou opravdu víc než bizarní!

 

Měla Mona Lisa syfilis?

Na první pohled si toho možná nevšimnete, ale při pohledu druhém by vás mohl zarazit fakt, že Mona Lisa nemá žádné obočí ani řasy! Nebývalo tomu tak vždy. Inženýr Pascal Cotte, francouzský odborník na optiku, totiž před čtyřmi lety při podrobném zkoumání obrazu zjišťuje, že kdysi žena mívala obojí. Proč je malíř odstranil? Onemocněla snad da Vinciho modelka nějakou zvláštní chorobou, která ji připravila o řasy i obočí, a malíř tak přizpůsobil obraz jejímu změněnému vzhledu? Že jde o nemocnou ženu, si myslí i německá malířka a kunsthistorička Magdalena Soest, a dokonce tvrdí, že ví, o koho by mohlo jít. „Já jsem schopná dokázat s jistotou, že Mona Lisa je ve skutečnosti krutou svůdnicí Caterinou Sforza," tvrdí Soest a srovnává obraz s portrétem italské hraběnky Cateriny Sforzy, prostopášnice, která v roce 1509 zemřela na pohlavní chorobu syfilis. Její portrét namaloval italský malíř Lorenzo di Credim (1459–1537) a opravdu je Giocondě velice podobná. Na jinou chorobu, a to na Bellovu paralýzu, se zase odvolává kalifornský lékař Kedar Ardour. Tato nemoc způsobuje ochrnutí tváře, a právě to prý stojí za zvláštním úsměvem Mony Lisy.

 

Vousatý milenec?

S asi nejvíce šokující hypotézou přichází v polovině minulého století francouzský umělecký kritik George Isarlo. Podle něj je Mona Lisa ve skutečnosti muž, a své tvrzení také může doložit. Když je totiž v roce 1913 ověřována pravost obrazu poté, co byl ukraden z pařížského muzea Louvre a po dvou letech pátrání znovu nalezen, vychází najevo, že Giaconda měla původně vousy! Da Vinci byl v mládí ve Florencii obviněn z tehdy zakázané homosexuality a je pravda, že o jeho náklonnosti ke stejnému pohlaví se zmiňuje více historiků. Je snad tedy možné, že na obraze vymaloval svého milence, kterému ještě zvýraznil ženské rysy, aby zamaskoval fakt, že jde o muže? K těmto domněnkám se přidávají i současní badatelé z Ameriky, Lillian Schwartz a Digby Quested. Ti totiž vytvoří počítačovou grafiku, která naznačuje, že Mona Lisa by dokonce mohla být autoportrétem samotného da Vinciho!

 

Žena tisíce tváří

Těmto teoriím ovšem zcela odporuje zjištění Michela Menu z Centra pro výzkum a konzervaci uměleckých děl ve Francii, který se v roce 2006, jako jeden z 39 odborníků z celého světa, účastní rozsáhlého výzkumu. „Díky laseru jsme byli schopni odkrýt velmi jemné vrstvy, které Mona Lisa měla na svém oděvu. Původní podoba oděvu byla přemalovaná. Prokazují to i záběry mikroskopu, které ukázaly pod nánosem barev obrys pásku. Bylo to něco velmi typického pro těhotné ženy či čerstvé matky,“ říká Menu. Je tedy na portrétu těhotná žena, snad manželka florentského obchodníka del Gioconda? Jde o hraběnku, která měla syfilis, či o jinou ženu s docela jinou chorobou? Anebo snad vůbec nejde o ženu? Možná, že odpověď se skrývá v jejích očích, přesněji řečeno v tajemných iniciálách v jejích očích. Na jejich rozluštění si ale budeme muset ještě chvíli počkat. Představili jsme vám zde jen několik možných podob slavné Giocondy, ale jak sami vidíte, lze bez nadsázky říci, že Mona Lisa má tisíc tváří. Která je asi ta pravá?

 

Zdroj: enigma 16.9.2011

leonardo a michelangelo boli rivali cely zivot /tak nejak som vzdy "stala na strane leonarda", asi preto, ze sa mu nedarilo../ ... osobne, ked dlho prezeram leonardove obrazy, tak detailne sa mi nezdaju az take uzasne, ale mam pocit, ze v nich je vzdy nieco skryte.. ale ani michelangelov david sa mi nikdy nepacil, to uz skor pieta, alebo sixtinka kaplnka..

ma fascinuju leonardove poznamky, kresby, studie.. nastastie este nieco z nich zostalo aj pre nas..

Tajemství geniálního mistra:

 

Je 7. prosinec 2007 ... pracovník vatikánského archivu otevírá starou truhlu, kterou nedávno objevil v sklepení. Pomalu probírá zaprášené papíry a náhle vykřikne překvapením. "To je přece Michelangelo!" Archivář drží v ruce dosud neznámou skicu části kupole baziliky sv. Petra, namalovanou červenou křídou.

Skica je obrovskou raritou, vždyť odpočívala v archivu téměř půl století! A navíc, Michelangelo /1475-1564/ všechny své architektonické návrhy na sklonku svého života zničí. Co ho k tomu vedlo: "Pověz, Milosti slitovaná, zda krása, o kterou usiluji, je tou, kterou vidím, anebo zda ji nosím v sobě. Kamkoli obrátím svůj zrak, všude nacházím její tvář jako vytesanou!" napíše jednou, když opět není spokojen se svou prací, kterou stále považuje za nedokonalou. ...

V roku 1505 požiadal novozvolený pápež Július II /1443-1513/ Michelangela, aby sa presťahoval do Ríma, a aby začal pracovať na jeho náhrobku. Ten však prácu neustále prerušuje, venuje sa novým a novým úlohám, až práca napokon trvá 40 rokov, a Michelangelo hrobku aj tak nedokončí! Stále je nespokojný s ústrednou postavou, so sochou Mojžiša. Keď sa mu práca nedarí, búcha palicou do kameňa a zlostne kričí: "Prečo so mnou nehovoríš?" Je posadnutý dokonalosťou a úspechom. Aj preto, skôr ako nejakú prácu začne, do podrobností si všetko dôkladne premyslí. Veľakrát, ak nie je so svojou prácou spokojný, ak dielo nie je zhotovené podľa jeho predstáv, radšej svoj výtvor poškodí, alebo zničí.

V roku 1908 Július II. Dáva Michelangelovi voľnú ruku a poverí ho úlohou – vyzdobiť freskami strop Sixtínskej kaplnky. Michelangelo začína maľovať scény z východnej strany v opačnom chronologickom poradí. Viac než 30 postáv dokončí za štyri roky. Pápež Klement VII. /1478-1534/ požiada Michelangela o namaľovanie fresky Posledného súdu na steny kaplnky. Pôvodná maľba zachytáva postavy bez oblečenia, ale na tvrdý pokyn sú po smrti Michelangela primaľované zakrývajúce drapérie.

Zdroj: Epocha 21/2011

http://www.google.sk/search?q=sixt%C3%ADnska+kaplnka&hl=sk&biw=1074&bih=760&prmd=imvns&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=6p2aTutV7o_iBKzD7foD&sqi=2&ved=0CCUQsAQ

Nejkrásnější dáma světa v ohrožení

Je třeba více chránit Monu Lisu!

Nejslavnější obraz světa byl nedávno instalován v renovovaných prostorách pařížského muzea Louvre. Předtím prošlo dílo všeodhalujícím vyšetřením nejmodernějšími technickými prostředky. Výsledná diagnóza potvrzuje, že stará dáma s tajemným úsměvem je stará, opravdu stará…

Na narodeninovej torte by táto stará dáma dnes už mala najmenej päť stovák sviečok, a tie by po zapálení odhalili vadu diela, ale aj premeny portrétu. Jej jemná, hladká a čistunká pleť je poznamenaná vráskami a dostáva nádych žltých odtieňov. Pozorné oko diváka tiež môže postrehnúť pokrivenie chrbtice a naklonenie hlavy dopredu. Každoročne obraz podstupuje pravidelnú prehliadku, doslova vyšetrenie. A to zatiaľ posledné v októbri minulého roku by sa dalo nazvat dokonca operáciou, nielen v medicínskom zmysle slova.

Štyri dni a tri noci v podzemí Louvru prebiehala prísne utajovaná akcia najrôznejších špecialistov. Od použitia skenerov, röntgenových paprskov, ultrafialového žiarenia až po rozbor mikrosvetielkovaním je Mona Lisa prehliadnutá do posledného detailu. Renovačné práce vyjdu na 4,5-milióna eur a financuje ich japonský televízny kanál.

Čo nevidí znalé oko profesionála, to odhaľujú najmodernejšie prístroje a postupy. Snáď všetko sa už vie o farbách, vrstvách, plátne, ráme, ale nič to nehovorí o tom, aký dopad môže mať čas, preprava, zmeny prostredia, teploty, vlhkosti, zmeny mikroklímy, blesky fotoaparátov ... aké sú ideálne podmienky pre konzerváciu a aké problémy môže priniesť budúcnosť?!

Obraz je pomerne malý ... výška 77 cm a šírka 53 cm, a preto nie je veľmi prekvapujúce, že jedného decembrového rána 1911 istý Vincenzo Peruggia obraz zo steny zvesil a odniesol ho z Louvru "domov" do Talianska. Zlodeja zadržali doma v Taliansku a neskôr obraz s hlasitými fanfárami a prejavmi štátnikov 4.1.1914 vrátili späť do Francúzska. Na obraze zostala 11 centimetrová trhlina na pozadí za hlavou a v päťdesiatych rokoch sa začali prejavovať prvé stopy postupného zakrivenia a bortenia rámu. Rám spevnili, ale obraz už neznáša odchýlky od stálej teploty 20°C a relatívnej vlhkosti 50%, a tak sa začalo viac dbať na stálosť teploty a relatívnej vlhkosti priestorov, v ktorých bol obraz umiestnený. Stačilo v horúcom letnom dni obraz preniesť z galérie do laboratória a už nastali problémy.

Obraz Mony Lisy však nebol od nepamäti taký krehký, veď bez úhony "prežil" ukrývanie pred nacistami, keď bol rôzne premiestňovaný medzi hradmi vo vnútrozemí Francúzska, alebo v roku 1958, keď mladý Bolívijec Ugo Ungaza Villegas hodil po dáme na obraze kameň a poranil jej ľavý lakeť /rana na plátne je stále viditeľná/. Oborníci vtedy konečne rázne zasiahli a rozhodli o doživotnom zakrytí do vitráže a obmedzení ciest na minimum.

Ostro sledovaná dáma ...

Bezpečnostné opatrenia pri prevoze obrazu údajne konkurujú prevozu iných drahokamov ... korunovačných klenotov v Londýne. Pre Monu Lisu nič nie je dosť dobré, nič nie je drahé. Mona Lisa je predsa jedinečná, aj keď údajne existuje šesťdesiat kópii, pre laika k nerozoznaniu od originálu. Permanentné osvetlenie, ktoré aj v noci nahrádza denné svetlo podľa svedkov údajne starú dámu výrazne omladilo ...

Zdroj: Epocha 11/2005

dovolim si taky maly off topic

"rozhodli o doživotnom zakrytí do vitráže a obmedzení ciest na minimum."

nemalo by tam byt snad do "vitriny" ?

uz velmi, velmi dlho mi v hlave rezonuje otazka nad serioznostou zdroja s nazvom "Epocha"... :hmmm:

Nevidim to ako nejaky dovod na uvahy o serioznosti. Francuzske vitrage sa preklada aj ako "zasklievanie" ako take. Nemusi ist nutne o vitraz v zmysle roznofarebnych skiel osadenych do olova.

Na světě existuje mnoho uměleckých děl, ale jen některá z nich dosáhnou celosvětového věhlasu. Ne však pouze z důvodů estetických, nebo historických, ale i ptoro, že mají tajemství ... záhada na jedné z nejznámějších maleb vůbec – Poslední večeře od Leonarda da Vinciho. Může být na obraze vyobrazena manželka Ježiše Krista?

Leonardo da Vinci je umelec, ktorý do svojich diel vkladá nielen talent a estetické cítenie, ale jeho obrazy, plány a vynálezy sú večnou hádankou. Vyzerá to, že tento muž vedel viac, ako ľudia jeho doby, dokonca možno viac ako ľudia dneška.

Jedným z vrcholných výtvorov je nástenná freska "Posledná večera", na ktorej je zachytených 12 apoštolov a Ježiš Kristus sediaci pri stole v predvečer svojho ukrižovania. Obraz má zvláštnu kompozíciu a už na prvý pohľad tu pár vecí chýba, naviac to vyzerá, akoby tam sedela aj jedna žena!

Číslo tri a zlatý rez ...

Freska Posledná večera pochádza z 15. storočia a nachádza sa na stene milánskeho kostola Santa Maria delle Grazie – Da Vinci ju maľoval pre talianskeho vojvodu Ludovica Sforzu /1452-1508/ a jeho ženu Beatrice D´Este. Maľba zachytáva jednu z najvýznamnejších biblických udalostí a vymyká sa všetkým predchádzajúcim aj neskorším vyobrazeniam tejto udalosti. Kompozícia je trojuholníková a číslo tri sa objavuje aj na ďalších miestach /nielen postáv umiestnených v strede obrazu/ ... tri sú okná za Ježišom, skupinky apoštolov sú tiež utvorené po troch. Podľa odborníkov má tento fenomén súvisieť s kresťanskou vierou v Najsvätejšej trojici, teda Otca, Syna a Ducha svätého.

Ešte jedno číslo sa na slávnej maľbe objavuje – a to číslo 1,618 čo je považované za ideálnu proporciu medzi rôznymi dĺžkami. Poslednú večeru by sme mohli rozdeliť presne podľa "zlatých obdĺžnikov" /útvar s pomerom strán práve 1,618/, takto pôsobí najestetickejším dojmom.

Je na obraze žena?

Najväčšie mystérium fresky je otázka, či sú na nej zobrazení skutočne iba apoštoli a Ježiš. Kniha "Šifra majstra Leonarda" od amerického spisovateľa Dana Browna popularizuje domnienku, že umelec sem zakomponoval aj Máriu Magdalénu ... postava po Ježišovej pravici. Podľa da Vinciho sa jedná o apoštola Jána, ale výrazné ženské črty vytvárajú dojem, že sa jedná o postavu ženy.

Súčasný taliansky bádateľ Slavisa Pesci prichádza s inou teóriou – vytvori dve verzie Poslednej večere ... jednu, ako ju poznáme, druhú zrkadlovo otočenú, potom ich prekryje a na maľbe sa vynoria ďalšie, doteraz nepozorované postavy!

Mal da Vinci schopnosť vnímať výslednú kompozíciu doplnenú o zrkadlovo otočenú kópiu?

Jednou z diskutovaných mistérii obrazu je tiež ruka s dýkou. Komu patrí a prečo je na obraze? Dýku má údajne držať v ruke apoštol Peter a má odkazovať na jeho impulzívnu povahu.

Odpoveď skeptikov na rôzne konšpiračné teórie sú jasné: žiadnu šifru tam umelec nezaniesol. Apoštol Ján je podľa nich bez fúzov a s jemnými črtami tváre práve preto, že bol najmladší.Takúto podobu má ostatne aj v iných dielach. Ak by da Vinci chcel skutočne na obraz „priniesť“ Máriu Magdalénu, jeden apoštol by mu chýbal ... na freske ich je totiž dvanásť.

Odborníci na umenie však skúmajú fresku skôr z iného pohľadu ... keď sa pozrieme na obraz zblízka zistíme, že tam "nie sú" žiadne svätožiare. Leonardo sa rozhodol nedať svätožiaru ani Ježišovi Kristovi.

Mario Taddei, profesor na milánskej univerzite Politecnico di Milano si myslí, že Leonardo da Vinci to urobil preto, lebo to boli pre neho "normálni ľudia" a v boha neveril.

Zdroj: Enigma 2/2012

mozemi niekto znaly veci vysvetlit, kde je na obraze trojuholnikova kompozicia a kde je cislo 1,618 ???

trojuholníkovú kompozíciu maliari poznajú oddávna, trojuholníkovou kompozíciou sa delí obraz na pomyselné trojuholníky, ktoré priťahujú a usmerňujú oči, a dávajú celému obrazu určitú symetriu, to niečo, od čoho to nie je len tatinko a maminka a pes pred domčekom v detskej kresbe.

na Leonardovej Poslednej večeri je toho viac, nielen kompozícia do trojuholníka, ale aj kompozícia symetrie, rozmiestnenia prvkov okolo stredovej osi, symetria rozmiestnenia farieb .... tie trojuholníky sú jemné, jednu tvorí sama postava Ježiša s rukami na stole, tvoriac trojuholník, apoštoli rozdelení do trojíc tvoria mierne trojuholníky,

hlava Ježiša je stred obrazu a symetria podľa zvislej osi, ale zároveň vrchol trojuholníka s rohmi výrazne bieleho stola ... a tak, je tam toho podstatne viac : )

/ napr. http://www.ivob.sk/p...y_kreslenia.pdf /

na Leonardových maľbách sa číslo 1,618 opakuje často.

nielen u neho :

číslo 1,618 je preslávený zlatý rez, ktorý od starovekej a antickej kultúry a staviteľstva, sochárstva, maliarstva, dĺžok námestí, proporcií stĺpov .... a dodnes v umení a hudbe! a fotografii je považovaný za ideálnu proporciu medzi rôznymi dĺžkami.

zlatý rez / je na fóre vyslovene o ňom téma / je opakovanie vzorov prírody.

ok

no, pri troche predstavivosti tam jeden trojuholnik vidiet jasne...

pojem zlaty rez mi je jasny aj co je cislo 1,618

takze - konstatujem, ze napisane to bolo tak, ze som to nepochopil...

Ztracený Leonardo zřejmě objeven

Vědci jsou na stopě rozsáhlé fresky zvané "Ztracený Leonardo". Rozlehlou nástěnnou malbu, která zachycovala bitvu u Anghiari, vyvedl na zdi florentské radnice renesanční umělec Leonardo da Vinci. Dlouho však pro potěchu radních na světě nezůstala, záhadně totiž zmizela během přestavby sálu v 16. století. Od té doby se traduje, že je ukrytá za tehdy nově postavenou zdí. Vědci vedení Mauriziem Seracinim, dnes na tiskové konferenci oznámili, že se jim povedlo pomocí mikrokamer v puklině za zdí objevit stopy pigmentů, které Leonardo používal a domnívají se tak, že se jedná o mistrovu fresku.

Seracini, riaditeľ Centra interdisciplinárnych vied pre umenie, architektúru a archeológiu na Kalifornskej univerzite v San Diegu, sa hľadaním fresky zaoberá už od 70. rokov 20. storočia. Či fresku, ktorú poznáme iba z dochovaných reprodukcií /ako napríklad tu uvedená Rubensova kópia/ uvidí aj Seracini, to je zatiaľ veľkou otázkou. Vedcov totiž čaká neľahká práca - pristavanú stenu totiž nemožno len tak jednoducho zbúrať. Je na nej tiež významný obraz od Vasariho, nesúci názov "Bitka pri Marciana v údolí Chiana" z roku 1563.

Zdroj: http://21stoleti.cz/...zrejme-objeven/

malá veľká záhada okolo Giocondy:

ktorá Mona Lisa je skutočné Leonardovo majstrovské dielo ?

Mona Lisa z Isleworthu vyzerá ako mladšie vydanie Mony Lisy z Louvre

podľa časti odborníkov Giocondu namaľoval Leonardo da Vinci dvakrát - v mladšom a staršom veku. nie všetci odborníci s tým ale súhlasia, ale lepšie riešenie priveľmi nemajú.

otázkou je, prečo by Leonardo namaľoval tú istú ženu roku 1503 a potom o 14 rokov neskôr v tej istej póze, s tým istým výrazom, a účesom ...

podľa profesora umenia Martina Kempa :

Isleworthská Mona Lisa nemá jemné detaily originálu, vrátane portrétovaného závoja, jej vlasov, priesvitnej vrstvy šiat, štruktúry rúk ... krajine chýba atmosférická jemnosť, hlava, rovnako ako na všetkých ostatných kópiách, nezachytáva hlbokú prchavosť originálu ...

podľa neho obraz namaľoval umelec, ktorý si chcel urobiť predstavu o mladšom vydaní Mony Lisy.

http://www.ta3.com/c...siu-verziu.html , http://newsfeed.time...-more-than-one/ , http://www.themarysu...orth-mona-lisa/