Jump to content

Čo, kde a kedy sa stalo


RoSo

Recommended Posts

oiler

 

poprosím sem dávať významné udalosti

- aj keď možno u Vás doma Tvoje vynesenie smetí za vzácnu udalosť považujú :)

bez urážky, srandujem, je to myslené ako vtip

pretože keď môj otec ide vyniesť smeti - rovná sa to udalosti (to len tak na okraj)

 

- čiže takéto posty sú vhodnejšie do všeobecných-každodenných tém

 

spať k téme

Link to comment
Share on other sites

  • 2 weeks later...

Z Los Angeles prišla dnes smutná správa . . . Slávna americká herečka Elizabeth Taylor zomrela dnes vo veku 79 rokov. Oscarovú herečku pred šiestimi týždňami hospitalizovali z dôvodu zlyhania srdca. Jej stav sa stabilizoval a Elizabeth verila, že bude v poriadku - bohužiaľ, nestalo sa tak. Elizabeth zomrela vraj v spánku. Herečka sa preslávila charitatívnym myslením, ôsmimi manželstvami a počas kariéry získala dvoch Oscarov za film Kto sa bojí Virginie Woolfovej (1966) a Butrerfield 8 (1960).

 

 

Elizabeth Rosemond Taylor

 

* 27. február 1932

23. marec 2011

 

Obrázok

Link to comment
Share on other sites

26. marca 1995, vstúpili do platnosti Schengenské dohody, dokumentujúce európsku integráciu.

 

Podmienky pre občanov nečlenských krajín Európskej únie, ktorí chceli prekročiť vonkajšie hranice schengenských štátov, sa stali predmetom doplňujúcej Konvencie z 19. júna 1990, ktorá spolu s prvou dohodou nadobudla platnosť 26. marca 1995 pre všetky signatárske krajiny s výnimkou Grécka a Talianska kvôli technickým ťažkostiam pri kontrolách v prístavoch. Podľa Konvencie sa zrušili kontroly na spoločných hraniciach a presunuli sa na vonkajšie schengenské hranice. S britskými, írskymi a dánskymi občanmi sa podľa Konvencie zaobchádzalo ako s občanmi schengenských krajín aj napriek tomu, že tieto tri štáty neboli signatármi dohody.

 

 

Zdroj:

Link to comment
Share on other sites

  • 3 weeks later...

Presne pred 50 rokmi sa sovietsky kozmonaut Jurij Alexejevič Gagarin (1934 - 1968) ako prvý človek na svete dostal do vesmíru . . . 12. apríla 1961 o 6 hodine a 7 minúte svetového času odštartoval Jurij Gagarin v kozmickej lodi Vostok 1 z kozmodrómu Bajkonur. Uskutočnil jeden oblet Zeme a po 108 minútach pristál na padáku pri Semelove v Saratovskej oblasti. Z neznámeho vojenského letca sa počas hodiny stal najpopulárnejší človek planéty. Sovietska vláda to samozrejme dobre využila. Jurij Gagarin bol povýšený z nadporučíka na majora, vyznamenaný titulom Hrdina Sovietskeho zväzu a Leninovým radom. 14. apríla ho triumfálne privítali v Moskve a v nasledujúcich dňoch a mesiacoch po celom svete od Londýna až po Havanu.

 

Obrázok

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

Dnes je 30 vyrocie 1. Letu raketoplanu

Obrázok

12 April 1981 12:00:03 UTC

Vzlietol raketoplán Columbia na prvú Vesmírnu misiu cim sa začala Space Shuttle Era.

Pocas startu doslo k doskodeniu tepelneho stitu kvoli zvukovej vlne so zazihu SRBs Po tomto lete bol nainstalovany Sound Suppression Water System.

 

edit.obr.prel.na FTP.g.

Link to comment
Share on other sites

Prvá aj posledná plavba "nepotopiteľného" Titanicu sa skončila pred deväťdesiatimi rokmi pod ľadovými vodami severného Atlantiku na začiatku nového dňa 15. apríla 1912 o 2.20 h.

Zdroj

V Britských listech vyšel zajímavý článek, který díky sto let starému svědectví přináší nový pohled na příčinu zkázy luxusního britského parníku RMS Titanic.

Titanic se potopil kvůli chybě kormidelníka

Vyplývá to z nové knihy, podle níž si posádka Titanicu včas všimla ledovce na obzoru a mohla se mu vyhnout. Namísto toho do něho najela plnou parou v důsledku chyby kormidelníka, který zabočil namísto od ledovce směrem k němu. I tehdy bylo možno cestující a posádku zachránit, kdyby loď zůstala na místě. Loď se však po proděravění rozjela plnou parou vpřed a tím nabrala dírou vodu.

Zdroj

 

Obrázok

foto 1

foto 2

 

edit.obr.prel.na FTP.g.

Link to comment
Share on other sites

  • 1 month later...

2. júna 1896 Marconi zadal predbežnú špecifikáciu na britskom patentovom úrade na svoje práce a 2. marca 1897 nasledovala kompletná špecifikácia. 2. júla 1897 mu udelili britský patent č. GB12039 za Vylepšenie v prenose elektrických impulzov a signálov a súvisiacich zariadení, čo je mnohokrát uznávané ako prvý patent v rádiovej telekomunikácii.

 

Britský patent č.12039, zapísaný 2. jún 1896, zapísaný v marci, 1897 (neskôr bol žalovaný Oliverom Lodgem, že obsahuje jeho nápady, ktoré sa mu nepodarilo patentovať.)

Zdroj:

...post-88-0-92573700-1306993499_thumb.jpg
Link to comment
Share on other sites

  • 1 month later...
  • 2 weeks later...

189 rokov od narodenia :

 

Gregor Johann Mendel (* 20. júl 1822 – † 6. január 1884)

moravský kňaz, prírodovedec a biológ nemeckej národnosti, opát augustiniánskeho kláštora v Brne - zakladateľ genetiky a bioštatistiky

wiki

post-3-0-71996900-1311184939_thumb.jpg post-3-0-54453900-1311184757_thumb.jpg

Link to comment
Share on other sites

  • 4 weeks later...

tu : https://www.freespace.sk/tema/794-vedeli-ste-ze/strana__view__findpost__p__147597 secretka už spomenula Fermatovu vetu - jednu z odolných "záhad" matematiky

dnes má Pierre de Fermat 410. výročie narodenia:

Pierre de Fermat (* 17. august 1601, Beaumont-de-Lomagne – † 12. január 1665, Castres) - francúzsky matematik.

 

wiki odpustí, lebo to musím citovať komplexne, musel to byť človek s hodne premýšlivým mozgom :

post-3-0-47103400-1313579348_thumb.jpg

Hoci bol vo vede amatér (občianske povolanie - právnik), zaslúžil sa o rozvoj matematiky v niekoľkých oblastiach:

 

Teória čísel – patrí k spoluzakladateľom odboru v jeho modernej podobe a získal niekoľko dôležitých poznatkov. Známa je predovšetkým tzv. Veľká Fermatova veta. Tú dokázal až Andrew Wiles roku 1994. Fermat tvrdil, že jej dôkaz pozná. Pravdepodobne sa však mýlil, pretože všetky pokusy o jednoduchý dôkaz stroskotali, zatiaľ čo Willesov dôkaz predpokladá obrovské množstvo poznatkov získaných až v priebehu 19. a 20. storočia.

 

Teória pravdepodobnosti – spolu s Pascalom sa považuje za spoluzakladateľa odboru, ktorý zahájili úvahami o pravdepodobnosti výhry v hazardných hrách.

 

Matematická analýza a analytická geometria – objavil okrem iného metódu hľadania extrému krivky, ktorá je priamym predchodcom neskorších výsledkov diferenciálneho a integrálneho počtu.

Veľká Fermatova veta pre pripomienku - stala sa z nej jedna z najväčších matematických záhad pre jednu poznámku na okraji, ktorá vraj existovala :happyroll: :

Velká Fermatova věta: Při studiu jednoho antického spisu, Diofantovy Aritmetiky, ji Fermat napsal na prázdný okraj vedle textu. Tato věta říká, že rovnice xn + yn = zn nemá žádné řešení (v přirozených číslech) pro n větší než dvě. (Při n = 2 existuje řešení 3 2 + 42 = 52. Pro n = 3 nebo větší už žádné takové řešení nalézt nelze.)

 

Na této větě by nebylo samo o sobě nic špatného. Je to prostě jen jedna z mnoha hypotéz v teorii čísel. Jenže Fermat vedle ještě připsal: "Našel jsem úžasný důkaz tohoto tvrzení, ale nevejde se mi na tento okraj." Když zemřel, v jeho pozůstalosti nebyl zmíněný důkaz nikde nalezen. Od té doby jeho poznámka mučila nesčetné generace matematiků. Všechny ostatní Fermatovy hypotézy byly mezitím dokázány nebo vyvráceny, ale jeho velká věta vzdorovala všem pokusům. Stala se z ní jedna z největších matematických záhad a milovníky čísel přivedla k sebevraždám a soubojům. V r. 1908 slavná gottingenská univerzita v Německu vypsala odměnu 100 tisíc marek pro toho, kdo důkaz velké Fermatovy věty nalezne. V červnu 1993 se přihlásil anglický matematik Andrew Wiles z Cambridge, ale už v prosinci téhož roku oponenti odhalili v jeho důkaze chybu. Wiles poté spolu s dalším matematikem Taylorem provedl opravy a předložil novou verzi důkazu. Zabírá víc než 200 stránek složité matematiky, a prozatím se zdá, že je skutečně v pořádku a Wiles získá slíbenou odměnu. Hádankou zůstává, zda Fermat tenkrát opravdu v duchu nalezl nějaký geniální důkaz, anebo zda se jen spletl...

zdroj
  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

  • 3 weeks later...

nie je to výročie ... ale stalo sa, nová správa na sme.sk:

V Rusku sa zrútilo lietadlo s hokejistami Lokomotivu Jaroslavľ, na zozname obetí je aj Pavol Demitra. Podľa posledných informácií zomrelo minimálne 44 ľudí.

MOSKVA. Medzi 44 obeťami leteckej havárie lietadla, v ktorom leteli hokejisti ruského klubu Lokomotiv Jaroslavľ, je podľa zoznamu miestneho spravodajského servera aj Pavol Demitra.

Na stránke yarland.ru je zoznam obetí, na ktorom je aj slovenský útočník Pavol Demitra.

Až 34 ľudí malo zomrieť v stredu pri havárii dopravného lietadla v strednom Rusku, ktoré viezlo mužstvo a zápas KHL. Oznámila to ruská tlačová agentúra Interfax a následne aj agentúra Reuters.

Manželka Branka Radivojeviča potvrdila pre televíziu TA3, že Demitra bol na palube lietadla.

Čítajte viac: http://hokej.sme.sk/...l#ixzz1XHOK5Fzn

 

Link to comment
Share on other sites

  • 3 weeks later...

dnes má narodeniny ujo google :( oslavuje 13 rokov, najkrásnejší pubertálny vek :

 

post-3-0-65039500-1317119260.jpg

 

minimálne pre mňa od samých začiatkov taký veľký pomocník

/ vynímajúc technické záležitosti okolo pc a podobne - to je iná kapitola /, ale google je iný.

pre mňa jednoznačne obľúbený pomocník, ktorý sa stal súčasťou akejkoľvek činnosti pri pc. odpoveďou na otázky svoje, tvoje, jeho, ...

až tak, že mám chuť parafrázovať prastarú otázku :

 

aký bol život pred google ? :)

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

keď už tomassi položil otázku tak odpoviem v tejto téme, ale najprv k otázke čo dala game, život pred google bol taký že som nemal internet takže som sa venoval iným činostiam viacej :( a teraz k tej otázke od tomassiho takže v posledne dobe sa môj vzťah ku googlu troch zmenil, obľúbil som si ho :)

 

inak vážne je to 13 rokov ?

Link to comment
Share on other sites

  • 4 weeks later...

Fotografie vlaku, který vyjel z pařížského nádraží Montparnasse, je oblíbeným motivem plakátů a visí v každé druhé domácnosti. Jedna z nejstarších ikon fotografie i 115 let po svém vzniku budí dráždivé podezření, zda to není montáž. Opravdu to není žádný trik.

Nejlépe by to mohlo dosvědčit 131 cestujících a pět členů posádky, kteří 22. října 1895 v Granville nasedli do expresu směr Paříž. Když se vlak dal v 8:45 do pohybu, nikoho nenapadlo, jak dramatický závěr jízdy na ně čeká.

Cesta vlaku, který měl hned za lokomotivou zapojené dva zavazadlové vozy a poštovní vagon, osm vozů osobních a na konci ještě jeden zavazadlový, měla trvat sedm hodin a deset minut. Na cestě však souprava nabrala zpoždění.

To se nepozdávalo akurátnímu strojvedoucímu Guillaumovi-Marie Pellerinovi. Svou devatenáctiletou praxi u dráhy nechtěl pošpinit tím, že by do stanice Montparnasse dorazil byť jen o pár minut později než v ohlášených 15:55.

 

Spolehl se na brzdu, která praskla

Na pařížské nádraží se vlak vřítil rychlostí 40 až 60 kilometrů v hodině, což Pellerina přimělo použít speciální vzduchovou brzdu od firmy Westinghouse, která měla vlak bezpečně dobrzdit až k peronu. Jenže brzda v kritický okamžik praskla.

Celou váhu řítícího se kolosu musely zastavit jen brzdy lokomotivy, což bylo technicky nemožné. Ke zkáze přispěl i roztržitý konduktor Albert Mariett. Místo aby se věnoval jízdě, vyplňoval dokumenty a za ruční brzdu zatáhl až v době, kdy už vlak prorazil nárazníky na konci peronu.

Lokomotiva prolétla deset metrů, které zbývaly na konec haly, prorazila půlmetrovou zeď i terasu. Z devítimetrové výšky dopadla na Place de Rennes a jen o vlásek minula tramvaj, která tudy právě projížděla.

Lokomotiva a první tři vozy byly zničené, ale všechny vagony, ve kterých cestovali pasažéři, zůstaly stát na trati. Ve vlaku bylo jen pět vážně zraněných, což se rovnalo téměř zázraku. Byli mezi nimi oba strojvedoucí, topič a dva cestující. Takové štěstí neměla Marie-Augustine Aguilardová, která postávala před nádražím a prodávala noviny, zatímco její manžel odešel nafasovat večerní vydání. Nezabila ji přímo lokomotiva, nýbrž kus zdiva z nádražní budovy.

 

Zdroj: http://zpravy.idnes...._zahranicni_stf

post-88-0-92286100-1319263228.jpg

 

post-88-0-30531200-1319263236.jpg

  • Upvote 2
Link to comment
Share on other sites

  • 4 weeks later...

akosi mi uniklo, že uchovanie podoby mimo plátna a štetcov je staré pomaly takmer dve storočia :

 

Louis Daguerre - (* 18. november 1787, Cormeilles-en-Parisis - † 10. júl 1851, Bry-sur-Marne)

bol francúzsky maliar, vedec, priekopník fotografovania, ktorý v tridsiatych rokoch 19. storočia vyvinul prvú praktickú metódu fotografovania - daguerrotypiu.

 

v roku 1837 ... vyvinul spôsob fotografovania, dnes pomenovaný ako daguerrotypia.

Daguerrovou metódou sa obraz zaznamenával na dosku potiahnutú jodidom strieborným, expozícia trvala asi 15 až 20 minút. K ďalšiemu zdokonaleniu fotografovania prispel v roku 1839 anglický vedec William Henry Fox Talbot.

zdroj: wiki.

post-3-0-41960700-1321617393.jpg

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

  • 1 month later...

18.12.2011 - vo veku 75 rokov zomrel dnes Václav Havel, posledný československý a prvý český prezident, ktorého zdravotný stav sa v posledných rokoch neustále zhoršoval.


post-3-0-22782500-1324212565.jpg


Víťazstvu pravdy a lásky veril do konca. Václav Havel presvedčil Západ, že Československo je jeho súčasťou.
Čítajte viac: http://www.sme.sk/c/...l#ixzz1gvz8xdeF

  • Upvote 1
Link to comment
Share on other sites

tohto chlapíka som videl naživo jediný raz v mojom živote - 18. 11. 2009 na Stredoeurópskom fóre

jeho reč ako i len samotný príchod do sály vo mne zanechali hlbokú spomienku

nazvať charizmou

to čo mal v sebe - vôkol seba, by bolo nedostačujúce

  • Upvote 2
Link to comment
Share on other sites

Přesně: charisma!

A slušnost!

I tímhle Václav Havel převyšoval většinu současných českých i světových politiků.

Když se před několika dny setkal s Jeho svatostí dalajlamou, první slova, která mu řekl, byla, že se omlouvá, velmi se omlouvá, za to, že je nemocný…

Slušnost – a pokora. Tohle by se od Václava Havla měli učit všichni – a nejenom politici.

Čest jeho památce!

 

post-2227-0-98065700-1324276671.jpg

Link to comment
Share on other sites

Tichá spomienka na Václava Havla sa bude konať pri soche T.G. Masaryka na Vajanského nábreží v Bratislave dňa 19.12.2011 o 17.00 hodine.

Hnutie HUMAN

Link to comment
Share on other sites

uvidime, kolko ludi tam pride, mozno budem prijemne prekvapena..

tohto chlapíka som videl naživo jediný raz v mojom živote - 18. 11. 2009 na Stredoeurópskom fóre

 

ja som ho videla aj vtedy, ked po nom hadzali vajcia, hanbila som sa ako taky pes..
Link to comment
Share on other sites

Create an account or sign in to comment

You need to be a member in order to leave a comment

Create an account

Sign up for a new account in our community. It's easy!

Register a new account

Sign in

Already have an account? Sign in here.

Sign In Now
×
×
  • Create New...

Important Information

We have placed cookies on your device to help make this website better. You can adjust your cookie settings, otherwise we'll assume you're okay to continue. Additional information you can see at Privacy Policy