Skočiť na obsah

Vesmír, astronómia


game

Odporúčané príspevky

alamo... tak nejak som to aj myslel. Ale kedze astrofyzika je mi len o nieco blizsia ako vietnamska gramatika, ani som sa nesnazil to rozpisovat prilis odborne :vystraseny:

 

V kazdom pade...spominany osud je tak vzdialeny, ze ide zrejme len o ciste teoreticku otazku. Pre nas sa tym zrejme vobec nic nemeni...

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Pred 1 mesiacom...

prosim vas, moze mi niekto polopate povedat co toto znamena?

"Nová hodnota rýchlosti rozpínania je 73,8 kilometra za sekundu na megaparsek. Na každý dodatočný milión parsekov (1 megaparsek = 3,26 milióna svetelných rokov) vzdialenosti od Zeme sa nám vzďaľovanie tej-ktorej galaxie javí o 73,8 kilometra za sekundu rýchlejšie."

vedci spresnili rychlost rozpinania vesmiru

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Tak snad to nepopletiem? :D

 

  • Vesmir sa rozpina od Velkeho Tresku, ked vznikol.
  • Na zaciatku bolo rozpinanie velky rychle, neskor - ako pribudalo hmoty - sa spomalovalo. (tu ale spomalovanie nie je dostatocne, resp. dochadza k dalsiemu zrychlovaniu, co sa pripisuje temnej energii).
  • Z toho vyssie vsak vyplyva, ze v minulosti sa rozpinal rychlejsie ako dnes.
  • Pri sledovani vzdialenych objektov vo vesmire (ale plati to aj ked kukas na monitor) vlastne sledujeme minulost. Od toho co je vzdialene 1 000 000 000 parsekov trvalo svetlu 3 260 000 000 rokov kym k nam prislo. Takze to co vidime je minulost starsia nez 3 miliardy rokov.
  • Rozpinanie vesmiru sa vypocitava z cerveneho posunu - dopplerov efekt. Ked sa svetelny zdroj od teba vzdaluje, jeho spektrum sa posuva smerom k cervenej casti. Rychlejsie sa vzdaluje, tym je posun vacsi (ak sa priblizuje, ide o posun k fialovej).
  • Takze astronomovia porovnaju posun u objektov napr. vzdialenych 100mio parsekov a 1mld parsekov. A z rozdielnych posunov v spektre vidia ako rychlost vzdalovania sa, tak aj rozdiel.
  • A kedze cim je nieco dalej od nas - tym to je vo vacsej minulosti - mozeme sledovat, ako sa od nas vzdaluje vacsou rychlostou.
Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Vesmir sa rozpina tym ze casopriestor vznika vpodstate vsade nie na krajoch... Teda rychlost rozpinania zavisi na vzdialenosti dvoch objektou. Takze mesiac sa od nas kvoli rozpinaniu vzdaliuje cca 6.7*10^-10 m/s

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Mozete mi niekto vysvetlit preco sa vesmir nezruti do seba ako hviezda ked formuje ciernu dieru? Polomer vesmiru je vyrazne mensi ako jeho schwardshildov polomer.

Hm, vazne je mensi? Ale vcelku to mozne je...

 

OK, toto je asi na ineho experta - ale nebude to suvisiet s temnou energiou, ktora posobi PROTI gravitacnej sile hmoty?

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Schwarzschildov polomer:

2Gm/c2

http://hypertextbook.com/facts/2006/KristineMcPherson.shtml

m=1053

Sr=1.48*1026m

Sr=1.35e+11 ly

http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/3753115.stm

The Universe is at least 156 billion light-years wide, say astronomers.

Vesmir ma podla astronomov priemer najmenej 156 miliard svetelnych rokov

7.8e+10 ly polomer.
Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Pred 1 mesiacom...

včera tuším na spektre išiel dvojdielny dokument o tom, ako to vyzerá tam vonku ... hľadaní exoplanét, nachádzaní rodiacich sa hviezd, planetárnych systémov, počte nájdených planét od slávneho objavenia prvej exoplanéty, úchvatné výsledky a vyhodnocovania krásnych obrázkov Hubblovho teleskopu, a vyslanie a úžasné výsledky teleskopu Kepler pri hľadaní a nachádzaní vonkajších svetov ...

 

zhodou okolností sa včera o podobnej alebo takmer totožnej téme objavil článok :

Vedci zistili, prečo niektoré planéty obiehajú opačne ako sa krúti ich slnko. Výnimkou je naša vlastná slnečná sústava.

Od roku 1995 astronómovia objavili vyše 550 planét iných hviezd - exoplanét. Väčšinu z nich tvoria obrie planéty typu nášho Jupitera.

 

Mnohé však v porovnaní s Jupiterom obiehajú veľmi blízko materskej hviezdy a preto majú vysokú teplotu.

 

Zhruba štvrtina týchto tzv. "horúcich Jupiterov" obieha svoju hviezdu v opačnom smere, než rotuje.

 

"To je naozaj čudné, a ešte čudnejšie kvôli faktu, že planéta je tak blízko hviezdy. Ako môže jedno z týchto telies rotovať jedným smerom a druhé obiehať presne opačným? Je to šialené: natoľko očividne to porušuje našu základnú predstavu o utváraní hviezd a planét,"

Čítajte viac: http://veda.sme.sk/c/5900502/nasa-slnecna-sustava-je-cudna.html#ixzz1MvNBCSy2

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Pred 2 mesiacmi...

"vesmírny bordel" a asteroidy sa pripojili k iným lietajúcim zázrakom a asteroidom

 

... ale vo vesmíre je toho "bordelu" ešte aj tak akurát dosť.

 

Velký úklid na orbitě: Víme, jak zamést kosmické smetí!

 

Je 11. ledna 2007. Zatímco se Čína připravuje na svůj nový rok, naváděcí zařízení směřuje vojenskou raketu neomylně k cíli. Za několik minut astronomové Pekingu hlásí: „Povedlo se, meteorologický satelit sestřelen!“ Čína se sice trefila dokonale, ale taky nadělala pořádný vesmírný svinčík. Teď díky tomu létá rychlostí 8 kilometrů za sekundu na oběžné dráze Země o 2300 předmětů více!

 

Na nízké oběžné dráze (výška od 160 do 2000 kilometrů nad povrchem Země) žádní chlapíci v oranžovém od úklidové čety nejsou. Proto si tady poletuje zhruba 20 000 objektů větších než 10 centimetrů! Experti mnoha vesmírných pracovišť odhadují, že bude-li zanášení kosmickým smetím pokračovat dosavadním tempem, tak se za 300 let do vesmíru nepodívá už ani člověk, ale ani družice. Skládka ohrožuje i Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) a přes 1000 funkčních družic. Vědci sice mají všechny předměty větší pěti centimetrů pod dohledem, programují ale jako šílení, aby se pekelně drahé přístroje vrakům vyhnuly. A taky plánují orbitu zamést.

Projekt Laser

Když Čína před čtyřmi roky otestovala mezikontinentální raketu na staré družici, svět brzy poznal, že to nebyl zrovna nejlepší nápad. A rozhodně by se v něm nemělo pokračovat.

 

Paprsky na ně!

Podle vědců by se dal laser použít dvěma způsoby. Ta snazší představa, novější a navíc výrazně lacinější spočívá v tom, že by se překážející odpady jen posunuly z dráhy letu družic.

 

Rozmetat

Před laserovým zametáním plánovala NASA využít paprsky docela jinak – přímočařeji. Mělo se využít silné laserové dělo, které by se vyneslo na oběžnou dráhu. Speciální navigační program by pak už jen vyhledal nepotřebný větší odpad a zničil ho jedním přesným zásahem.

Ale jak v kasovních trhácích, tak i tady naráží věda na fakt, že laser by pouze rozdrtil větší trosky na menší. A co pak s nimi? Navíc – menších úlomků je už teď na oběžné dráze Země mračno.

 

JAK SE RYBAŘÍ VE VESMÍRU

Projekt Sběrna

I když se v drtivé většině daří vědcům odklánět družice před většími kolizemi, v budoucnu to bude stále těžší a těžší. „V příštích 50 letech zaznamenáme střety dvou velikých těles přibližně každých pět let. Úklid sice bude velmi náročná operace, ale opravdu potřebná“.

 

Vesmírná mičuda

Zatímco se za posledních 40 let ustálil pád těles do atmosféry na jedno denně, vědci se zabývají dalšími metodami. Co třeba obrovská pěnová koule. Materiál by to byl takový, že by kosmické smetí nezachytával, ale vysával z něj určité množství energie.

 

A co takhle mucholapka?

A další nápad vycházející z říše zvířat. Možná vznikl v hlavě génia, který o víkendu relaxoval na chalupě v horách. Existuje i projekt jakési vesmírné mucholapky na malé předměty. V praxi by to vypadalo tak, že by raketa vynesla na oběžnou dráhu silné elektricky vodivé lano. Astronauti by ho ukotvili k vyřazené družici nebo k většímu kusu šrotu. V lanu by pak prostřednictvím působení magnetického pole Země a elektricky nabité ionosféry (vrstva atmosféry ve výšce 60 až 1000 kilometrů) vznikal elektrický proud a tedy slabé magnetické pole. Malé částice by buď ulpěly, nebo by je zemské magnetické pole zase vtáhlo do atmosféry.

 

Babí léto

Jde o takový začarovaný kruh. Civilizace potřebuje stále nové a nové družice, jenže každá má určitou životnost. Ta je omezena především zásobou paliva pro korekce dráhy. Trysky se zapínají pokaždé, když se musí vyhnout trosce. A jak stále rychleji narůstá smetiště, musejí družice častěji uhýbat. Dosud se přitom ze satelitů vyždímalo, co se dalo, byť se mohla v kritickém stavu navézt k Zemi. Pravdou je, že na nízké oběžné dráze není zase úplné vakuum. Nepatrné stopy atmosféry předměty zlehka zpomalují. Jenže než se zbrzdí a klesnou do jisté záhuby, trvá to mnohdy i desítky až stovky let.

 

Héliový zbržďovák

Zpomalovač má mít tvar jakéhosi balonu, něco jako padáku. Bude to velmi lehký a přitom pevný tenkostěnný balón s průměrem 100 metrů a naplněný héliem. Až by se satelit stal vysloužilým, GOLD se nafoukne. Tím se zvýší odpor a úměrně tomu se zkrátí doba zpomalování!

Servisní satelit ušetří miliardy

• Do teď platila úměra: dosluhující satelit = vyřazený satelit. Kanadská společnost MDA ale před rokem přišla s revolučním nápadem. Proč staré satelity neopravovat?

• O údržbu a tankování paliva by se staraly servisní satelity. Tím by se podle společnosti MDA životnost družic klidně i ztrojnásobila.

• Náklady na servisní satelity by se sice pohybovaly kolem 100 milionů dolarů (asi 1,7 miliardy korun) za rok, ale finance by se mnohonásobně vrátily v úspoře.

• Některé studie odhadují, že jen mezi roky 2012 až 2020 se bude muset vyměnit až 136 dosluhujících satelitů, což by mohlo představovat náklady ve výši 36 miliard dolarů (asi 620 miliard korun). MDA plánuje začátky testů servisních satelitů na rok 2013.

 

Projektil minul o vesmírný vlásek

• 4. dubna 2011 dostala posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) ze Země nekompromisní povel: "Jděte do kosmické lodi Sojuz, hned!" Ta je oproti stanici mnohem menší.

• Ve 22:21 úlomek z čínského satelitu o velikosti 39 cm² (asi jako krabička cigaret bez filtru) proletěl kolem stanice ve vzdálenosti 4,5 km.

• Na ISS se řítil rychlostí 8 km/s (26 000m/s). Jen pro srovnání – rychlost střely běžné pistole nebo samopalu se pohybuje od 350 do 700 m/s!

• Na stanici v té době byli Paolo Nespoli (Itálie), Catherine Colemanová (USA) a Dmitrij Kondraťjev (Rusko).

• Kvůli vesmírnému smetí se museli astronauti schovávat na palubě Sojuzu i v březnu 2009.

 

Zdroj: Epocha 15/2011

Mračná vesmírneho odpadu

 

post-88-0-14325900-1311861738_thumb.jpg

 

Nie všetky trosky v atmosfére zhoria: 21. januára 2001 spadlo 70-kilové titánové púzdro motora "iba" 240 km od saudskoarabského Rijádu.

post-88-0-64684000-1311861772_thumb.jpg

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Pred 4 týždňami...

dnes jedna planéta žiari úplne mimoriadne ... priveľmi žiari do očí pouličná lampa, ale podľa výšky a svietivosti a veľkosti cca ...

vždy si musím pomôcť s nejakou pomôckou, a našla som toto ...

 

skvelá stránka Štefánikovej hvezdárne http://www.observatory.cz/static/Obloha%20dnes/otacivka.php

 

podľa nej to žiarivé veľké niečo je zrejme Jupiter ... keď sa nemýlim, ovšem : )

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Ahojte. Som nesmierne rád, že som konečne našiel stránku, kde sa píše o hviezdach a podobných veciach a ešte nezanikla. V poslednom čase ludia akosi nemajú v láske túto tému. Preto som sa nesmierne potešil.

Preto vám prispejem k fóru jedným videom.zaujalo ma hlavne preto, lebo som zatiaľ vôbec netušil že existuje mobil s ktorým by sa dali nafotiť super fotky aj v noci. Ja som si tento model nedávno kúpil, viem ho iba odporučiť pre tých, ktorý tiež milujú pozorovať nádhernú nočnú oblohu a chcú si ju aj odfotiť, iba nemajú peniaze na super perfektné fotoaparáty. Tak tu máte kráásne videjko :) trochu dlhšie :)

 

 

dúfam, že sa vám bude páčiť a oceníte kreativitu

  • Pridať bod 1
Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

tak som strašne rád, že sa vám to video páčilo :D Marienka - ale k tomu treba špeciálny mobil. Nechcem ťa zarmútiť, ale s obyčajným mobilom by sa v noci nič nedalo vidieť. Ale tento model kľudne odporučujem. Aj mňa prekvapilo, že robí tak super videá a fotky. V úplnej tme je predsa niečo vidieť na obrazovke.

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Speedster, ja to viem, ani s mojím telefónom sa nedá spraviť pekné fotky v tme. Môj otec ale má nijaký sony ericsson (možno, že to isté, aké je vo videu, ale neviem, nepoznám tak dobre telefóny) a stým som sa už skúsila urobiť fotky v noci a boli celkom dobré. To nepoviem, že mali tak istú kvalitu ako s ozajstným foťákom (kdeže!), ale aspoň som videla na fotke hviezdy. Padajúcu hviezdu sa mi ešte nepodarilo zachytiť, ale dúfam, že dneska večer sa už mi to podarí.

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Pred 2 týždňami...

a jeden skvelý zaujímavý podivný svet, pripomína nespočetné sci fi, cesty Enterprise, jedna z miriady podivností tam vonku, objav NASA :

Dvesto svetelných rokov od Zeme objavil teleskop Kepler svet s dvomi slnkami.

 

Keby ste sa na tom mieste pozerali na oblohu, uvideli by ste zvláštny úkaz. Okolo seba by krúžili dve čudesné slnká, žltý a červený trpaslík.

Občas by ten väčší schoval menšieho červenkastého kolegu, inokedy by popred žltú guľu prešlo drobnejšie teleso. No o čosi ďalej sa ukrýva ešte jeden kozmický objekt, planéta veľká zhruba ako Saturn.

Čítajte viac: http://veda.sme.sk/c...l#ixzz1Y8QLb2rz

 

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Pred 2 mesiacmi...

Jsou na Venuši činné sopky?

 

Tato otázka trápí astronomy už pěkně dlouho. V atmosféře této planety totiž najdeme kromě oxidu uhličitého a dusíku i stopy dalších plynů, jako je vodní pára, argon a oxid siřičitý. Zejména posledně jmenovaný plyn přivedl nedávno vědce na stopu vulkanické činnosti. Háček je v tom, že se nemohou shodnout, zda zaznamenaný oxid siřičitý v atmosféře Venuše je pozůstatkem nedávných erupcí, či sopečné činnosti staré přibližně 10 milionů let. Venuše se podobá Zemi svou velikostí a hustotou, ovšem je zahalená do husté vrstvy oblačnosti. Zastánci teorie činných sopek na Venuši proto vycházejí mimo jiné z toho, že na Zemi nezůstávají sloučeniny síry v atmosféře příliš dlouho. Postupně reagují s povrchem planety. Stejné by to pravděpodobně mělo být i na Venuši, ačkoliv reakce jsou zde mnohem pomalejší.

Jejich odpůrci se domnívají, že k těmto erupcím mohlo docházet přibližně před 10 miliony roků a že oxid siřičitý zůstal v atmosféře, protože potřebuje tak dlouhou dobu na to, aby reagoval s kamenným povrchem Venuše. Debatu znovu rozvířily výsledky měření evropské kosmické sondy Venus Express. Ta naměřila v horní vrstvě atmosféry Venuše mimořádně proměnlivé množství oxidu siřičitého. A před astronomy vyvstala otázka, co tato kolísavost znamená.

Mnohí sa domnievajú, že sa jedná o dôkazy vulkanickej aktivity. V týchto vrstvách atmosféry by totiž malo byť množstvo oxidu siričitého rýchle redukované slnečným žiarením, a tak by k prudkým zmenám v množstve slnečného žiarenia nemalo dochádzať. Je tu však ešte možnosť, že kolísanie množstva plynu je spojené s dosiaľ neznámym mechanizmom, ktorý vrchnú vrstvu atmosféry Venuše ovplyvňuje. Jedinou spoľahlivou cestou ako zistiť sopečnú činnosť na Venuši je zaregistrovať tamojšie vulkány "priamo v akcii". Je to však mimoriadne komplikované, pretože tamojšia atmosféra ma hrúbku takmer 100 km a je tvorená súvislou oblačnosťou, ktorú bolo nutné prekonať.

Členovia tímu Venus Express vymysleli metódy ako to dosiahnuť a na pozorovanie použili prístroj VIRTIS na palube európskej sondy Venus Express. Planetárna sonda hmotnosti 1 270 kg bola z kozmodromu Bajkonur vypustená 9. 11. 2005, k Venuši doletela 11. apríla 2006 a prešla na obežnú dráhu okolo planéty. Pokiaľ sa neobjavia žiadne problémy, sonda sa na obežnej dráhe udrží až do roku 2012.

 

Zdroj: 21. stoleti extra 1/2009

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

problém je že venuša podľa všetkého nemá, "pozemskú" variantu "platňovú tektoniku"

http://sk.wikipedia.org/wiki/Plat%C5%88ov%C3%A1_tektonika

tá sa na zemi vyvinula vďaka veľkému množstvu povrchovej vody, voda je pri zasúvaní sa dosiek zemskej kôry, vo veľkých množstvách sťahovaná pod povrch, kde pôsobí ako "mazadlo", takže tektonická a sopečná činnosť prebieha na zemi pomaly a kontinuálne

na venuši, sa očakáva, že tam to prebieha inak, po dlhých obdobiach nečinnosti, dochádza ku krátkodobej celoplanetárnej aktivite, pri ktorej je skokovo katastroficky prestavaný takmer celý povrch

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Dramatické změny počasí na planetě Uran

"Doposud byl rozšířen názor, že planeta Uran je jen velmi málo aktivní, avšak tyto fotografie ukazují, že zde dochází doslova ke dramatickým změnám," říká Imke de Pater, profesor astronomie na kalifornské univerzitě v Berkeley.

Pomocí největšího dalekohledu světa Keck s objektivem o průměru 10 m získali astronomové dosud nevídaný pohled na atmosféru planety Uran. Snímky jim umožnily nahlédnout do nejzáhadnější "kuchyně" počasí ve sluneční soustavě.

Dva tímy astronómov, jeden z Berkeley, druhý z Wisconsinu, použili Keckov ďalekohľad na získanie detailných snímkov atmosféry Uránu a jeho prstencov a tie odhalili značne oblačný vzhľad planéty. Na snímkach je vidieť veľké množstvo atmosferických útvarov, ktoré dramaticky menia svoju veľkosť, jasnosť a dobu existencie. Jedná se o javy, ktoré doposiaľ na planéte Urán pozorované neboli.

 

Mimoriadnym atmosférickým úkazom v atmosfére Uránu je dlhý a úzky oblačný útvar, pravdepodobne najväčšia skupina oblačných útvarov aká kedy bola vôbec na planétach pozorovaná. Rozdrobený útvar na severnej pologuli planéty je oblačný komplex, tiahnúci sa v dĺžke takmer 30 000 km, ktorý sa úplne rozpadol v priebehu mesiaca. Z toho vyplýva, že se jedná o veľmi dynamické javy v atmosfére Uránu.

 

"Doposiaľ bol rozšírený názor, že planéta Urán je iba veľmi málo aktívna, avšak tieto fotografie ukazujú, že tu dochádza doslova k dramatickým zmenám", hovorí Imke de Pater, profesor astronómie na kalifornskej univerzite v Berkeley.

 

Podobne ako na Zemi, Marse a Neptúne, dochádza aj na Uráne k striedaniu ročných období – štyri ročné obdobia sa tu vystriedajú raz za 84 rokov. Planéta Urán se otáča okolo rotačnej osi sklonenej do roviny ekliptiky /akoby sa planéta gúľala po svojej obežnej dráhe/, možno v dôsledku stretu s iným kozmickým telesom.

 

V roku 1986, kedy okolo planéty preletela americká kozmická sonda Voyager 2, mieril južný pól planéty Urán takmer priamo na Slnko /na južnej pologuli panovalo leto/. O 18 rokov neskôr je k Slnku obrátený rovník planéty. Jeden deň na Uráne trvá 17 hodín a 14 minút. Severná pologuľa planéty Urán bude dostávať stále viac a viac energie zo Sluka až do roku 2028, kedy k Slnku bude smerovať severný pól planéty a na severnej pologuli tak nastane leto.

 

http://www.mnohovesm...s/copadeje.html

http://21stoleti.cz/...kvrna-na-uranu/

  • Pridať bod 1
Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

ďalšia úchvatná nádielka Hubbleovho teleskopu ... od roku 1990 nafotil obrovské množstvo fascinujúcich záberov a urobil množstvo významných objavov. Hubbleov telescop bol skvelý počin

niektoré sú známejšie, "božie oko" obehlo net a maily x krát dokola, tie zábery sú také, ako raz povedal jeden astronóm: vesmír je fantastickejšie miesto, než sme si kedy mysleli.

 

Vesmírna krása cez Hubblov teleskop http://www.sme.sk/c/6192904/vesmirna-krasa-cez-hubblov-teleskop.html

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Pred 4 týždňami...

Vzniká pomocník pro pátrání po pozemských sestřičkách

Euroepean Southern Observatory /ESO/ připravuje nejnovější optický teleskop světa. Ten by měl astronomům pomoci ve vesmíru zaznamenávat snímky planet, které vypadají jako Země.

V současné době finišují práce na návrhu mohutného evropského dalekohledu E-ELT /European Extremely Large Telescope/. Do provozu by měl být uveden na počátku příštího desetiletí. Jádrem tohoto teleskopu bude zrcadlo o průměru téměř 40 metrů. Tvořeno bude 800 jednotlivými segmenty, z nichž každý má průměr 1,4 metru a je silná asi 50 mm. Celá konstrukce bude vážit 2700 tun /Eiffeleova věž v Paříží váží asi třikrát více/ a teleskop bude schopen zachytit asi 15krát více světla než současné nejlepší světové teleskopy se zrcadlem o průměru 8 až 12 metrů. I tyto dalekohledy však zachytí zhruba 100 000 000-krát více světla než lidské oko.

Hlbší pohľad do vesmíru

Konštrukcia ďalekohľadu umožní astronómom presnejšie študovať prapôvodné galaxie, čierne diery a tiež lepšie sondovať prítomnosť organických molekúl a vody, teda základných znakov života v planetárnych prstencoch, ktoré obklopujú vzdialené hviezdy.

Svetlo, ktoré putuje k zemi 13 miliónov svetelných rokov sa v okamihu vstupu do atmosféry v posledných mikrosekundách skreslí. E-ELT toto svetlo pomôže "znovu zložiť" a študovať vzdialený vesmír tak detailne, ako to nikdy v histórii nebolo možné. ESO je európska organizácia, ale ďalekohľad E-ELT sa bude nachádzať v púšti Atacama v Chile.

Niektoré prístroje budú fungovať v kryogenických komorách, budú teda podchladené na -196 °C, čo je teplota tekutého dusíka. Teleskop bude v kryte priemeru 86 m, výšky 79 m /asi ako 25-poschodový panelák/.

 

post-88-0-03576700-1327212155.jpg

Zdroj: 21.stoleti 2/2012

  • Pridať bod 1
Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Pred 2 týždňami...

Zářivá Polárka: Kolik času jí ještě zbývá?

 

Jen co obrátíte oči k nebi, okamžitě ji poznáte. Polárka je nepřehlédnutelná. A to i přesto, že na obloze existují desítky hvězd, které jsou mnohem výraznější. Ve skutečnosti ale Polárka není jen jednou hvězdou. Na jejím místě se střídá víc těles. Polárce se ale krátí čas. Jak dlouho si ji budeme moct ještě užívat?

 

Polárka bývá také nazývána Severka, a to ze zcela jednoduchého důvodu – hvězda ční přímo nad severním pólem. Dokáže vás proto spolehlivě navigovat, když netušíte, kde je sever. Stačí najít Severku. Ta „visí“ takřka v přímé linii pomyslné osy naší Země. Právě ale kvůli zemské ose nemá své místo jisté. Tím, jak osa mění svůj sklon, tak se k Polárce přibližuje, nebo naopak vzdaluje severní nebeský pól. V současné době to je asi jeden úhlový stupeň. Vědci předpokládají, že nejblíže bude pól Polárce v roce 2100. Bude to pouhý půl úhlového stupně. Pak se zase bude vzdalovat. Co se stane pak? Současnou Polárku nahradí jiná hvězda. Na místě Polárky se vystřídaly a ještě vystřídají řady hvězd. Jak je to možné?

Súčasnou polárnou hviezdou je Alfa Ursae Minoris, najžiarivejšia hviezda súhvezdia Malá medvedica. Názov Polárka teda patrí každej hviezde, ktorá zrovna v danú chvíľu určuje sever ... aj keď je to chvíľa poriadne dlhá. Ďalšou hviezdou, ktorá sa tlačí na pozíciu polárnej hviezdy je Vega zo súhvezdia Lyry, ale jej chvíľa príde až o 13-tisíc rokov. Pred Alfou bol severnou hviezdou Thuban zo súhvezdia Draka /pred 4-tisíc rokmi/ ... zložený z piatich hviezd. Ale naše oko je schopné vidieť iba "žltého nadobra", čo je tzv. Polárka, hviezda s priemerom asi 30-krát väčším, ako je Slnko. Od zeme je vzdialená asi 430 svetelných rokov, čo je asi 27-miliónkrát väčšia vzdialenosť ako je vzdialenosť medzi Slnkom a Zemou!

 

Polárka je síce na prvý pohľad rozpoznateľná púhym okom, ale keď budeme ďalekohľadom pozorovať oblohu, nájdeme aj žiarivejšie hviezdy. Polárka nemá stálu intenzitu žiarenia a vplyvom ionizovaného hélia, ktoré sa v okolí hviezdy vyskytuje sa môže žiarenie oslabiť. Inokedy zas svit Polárky "prevalcuje" okolitý plyn a vtedy žiari omnoho jasnejšie.

 

Zatiaľ čo kedysi sa hvezdári mohli spoľahnúť na pravidelné striedanie intenzity svetla, v 80. rokoch minulého storočia Polárka "pripravila" prekvapenie ... keď prišla doba, že mala svietiť jasnejšie, nič sa nedialo ... až sa ukázalo, že "žiarivosť" Polárky klesla. Vedci napokon zistili, že Polárka sa len "ukľudňuje", ale že jej žiarenie by malo mať konštatnú "silu".

 

post-88-0-97582600-1328255610.png

Zdroj: Epocha 3/2012

http://sk.wikipedia....C3%A1_medvedica

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Pred 2 týždňami...

zatiaľ som nenašla na inej stránke, zatiaľ stačí odtiaľto ... prekrásne fotky Mliečnej dráhy z Utahu, Američanovi Bretovi Websterovi (51) sa podarilo zachytiť neuveriteľné fotografie Mliečnej dráhy. Na nočnej oblohe nad národným parkom v Utahu možno pravidelne sledovať krásne scenérie.

 

http://www.topky.sk/...esmire-malicki-

 

post-3-0-98199900-1329172908.jpg

ostatné zábery sú v linku

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Vytvorte si účet alebo sa prihláste, aby ste mohli písať príspevky

Ak chcete odoslať príspevok, musíte byť členom

Vytvoriť konto

Zaregistrujte si nový účet v našej komunite. Je to ľahké!

Zaregistrovať si nové konto

Prihlásiť sa

Máte už konto? Prihláste sa tu.

Prihlásiť sa teraz
×
×
  • Vytvoriť nové...

Dôležitá informácia

Táto stránka používa súbory cookies, pre zlepšenie používania stránok tohto webu. Pre viac informácií kliknite sem. Ďalšie informácie nájdete na stránke Zásady ochrany osobných údajov