Jump to content

Čoho sa obávate v budúcnosti?


Sniper

Čoho sa obávate v budúcnosti?  

29 members have voted

  1. 1. Hlasujte čoho sa v budúcnosti obávate (môžete označiť viac možností)

    • Útok mimozemšťanov
      0
    • Náraz asteroidu
    • Globálne otepľovanie
    • Ľadová doba
      0
    • Nukleárna vojna
    • Vírusové epidémie
    • Masívna sopečná činnosť
      0
    • Znehodnocovanie genofondu a degenerácia
    • Distribúcia globálneho bohatstva a čerpanie obmedzených zdrojov


Recommended Posts

 

... ale o tom či som niečo prežila alebo neprežila o tom ty vieš trt. mám len dvadsať rokov, kolko si toho vtedy prežil ty? a mala som dosť nepríjemné chvíle, aj keď teraz povieš jasné jasné bla bla ... nejdem tu rozpisovať neaké infá o mne, čo sú čisto súkromné veci ...

 

inak, pýtala som sa dnes maminy, čo by zaškrtla ona a povedala, že nad takými vecami nerozmýšla a otec povedal, že to ho trápilo, keď bol v puberte ... ale oni asi tiež nič nezažili, však

máš dvadsať rokov, niečo si prežila, ako každý.

nikto nie je zvedavý na tvoje súkromné záležitosti - tu si ich napíše ten, kto chce, ten, kto sa potrebuje vyrozprávať, či o nejakom svojom probléme diskutovať ...

keď to nepotrebuješ, nebudeš o nich písať, dobre.

máš dvadsať, ale vynášaš konečné pravdy a všetko čo napíšeš, by sme mali zrejme vziať ako sväté písmo ... čo je vlastne škoda, pretože si dievča, ktorému to myslí, z tvojich príspevkov je vidieť, že nad vecami premýšľaš - ústredný bod si ty, ale ako hovoríš: máš dvadsať, niečo si prežila, určite, ale nevieš tu o ostatných ľuďoch nič -

 

- totiž za každým nickom sa tu skrýva človek, so svojimi strachmi a prežitým životom ...

 

možno ten druhý nick má z niečoho z tu spomenutých vecí obavy ... a za tým nickom je človek, ktorý miluje svoju rodinu a má iné hodnoty ako ty či mamina ... je to ok, každý premýšľa nad tým, nad čím chce.

 

ale to neznamená, že ma nemôže desiť ľudská blbosť - pretože dejiny dokázali, že tá je nekonečná.

Link to comment
Share on other sites

Axel, zase si zabudol? Rodina, prachy a kariera! tie moznosti tam neboli. Za prachy dostanes vsetko, take nejake vyjadrenie to bolo. A este navyse "mamina" a "otec" nad tym nerozmyslaju, tak preboha, preco by mala prave ona???? Tak co sa divis.

 

Ja mam respekt pred virusmi, pred vypatlancami, co mozu stlacit gombik jadrovych hlavic. Co sa tyka globalneho oteplovania... zaskrtla som ho, pretoze uz je tu.

Link to comment
Share on other sites

nevynášam konečné pravdy, ale momentálne ... šak človek sa vekom viac či menej mení, za to tu ale hádam nebudem písať čo som si myslela keď som mala 6 rokov, alebo čo si budem o niečom niekom myslieť, keď budem mať tridsať rokov ... momentálne je to s mojim vývojom takto :lol: ..... apreboha, že sväté písmo :) som povedala, že nikomu to svoje nevnucujem, to neznemená, že si to neviem obhájiť, to je rozdiel

 

axel,

sa neobávam tých vírusov, aj keď viem aké veci to môže narobiť ... ja sa skôr tých "menších" vecí .. no čo, nie každý rozmýšla globálne

Link to comment
Share on other sites

Volil som globalne oteplovanie a virusove epidemie. Pretoze tie hrozby su podla mna najrealnejsie. Nemyslim si, ze nam v najblizsej dobe hrozi vojna nuklearnych velmoci. Skor to bude teroristicky utok.

Link to comment
Share on other sites

bojim sa aj nepodstatnejsich veci ako tychto, ale z ponukanych moznosti som oznacil nuklearnu vojnu

Akých? Že zdraží vodka a cigarety? :lol:
Link to comment
Share on other sites

  • 1 month later...

Chýba mi medzi možnosťami ľudská hlúposť. Ale je tak trochu obsiahnutá v niektorých ďalších možnostiach, ako napríklad nukleárna vojna. Ďalej som hlasoval za epidémie, ktorých šírenie je tiež ovplyvniteľné človekom a globálne otepľovanie, ktoré človek zrejme už veľmi neovplyvní, skôr to bude tak, že sa mu bude prispôsobovať.

Link to comment
Share on other sites

čo je vlastne logické ... bežní ľudia chcú úspory, nie vysvetlenia, prečo o ne došli :lol:

aj to je dosť temná budúcnosť, prísť o peniaze pre burzový krach ... to neznie dobre, ani periodicky :)

Link to comment
Share on other sites

Burzový krach nás v budúcnosti čaká či chceme alebo nie (nemám na mysli teraz konkrétny prípad, napr. teraz čo je problém s americkými hypotékami). Tak ako napísal Pette, raz za čas sa to stane (tak ako v 20-rokoch v USA, ktorý nakoniec bol jedným z dôvodov vypuknutia II. svetovej vojny).

Link to comment
Share on other sites

Investujte do nehuteľností, tak o peniaze neprídete. :lol: Alebo do viacerých fondov.

 

Nedávne rozhodnutie dona Putina o opätovnom zavedení starých bombardérov do aktívnej prevádzky ma usvedčilo v tom že A-vojna je nevyhnuteľná. Našim osudom bude že sa zničíme samy, kam sa hrabú prírodné katastrofy alebo vírusy. Tie sme prežili, ale to čo príde v priebehu niekoľkých desaťročí... no uvidíme nechcem byť až taký pesimista :)

Link to comment
Share on other sites

Investujte do nehuteľností, tak o peniaze neprídete. :lol: Alebo do viacerých fondov.

nehnutelnost ma len taku cenu, aku je trh ochotny zaplatit - dnesne ceny su vo vacsine oblasti nadhodnotene prave vdaka umelemu zvysovaniu cien vdaka braniu realit ako investicie - nie len sukromnej, ale hlavne realitnych fondov a pod.

a viacere fondy? kazdy fond je len tak dobry, ako je stabilna ekonomika - co pri burzovom krachu nebude:)

riesenie? ukladat peniaze do veci, ktore hodnotu nestracaju - teda su jedinecne, solitery. napriklad umenie - obrazy, hud. nastroje atd. ich cena je urcena aspon jednym inym clovekom, ktory ma tuzbu a prostriedky ich vlastnit - a to bude vzdy. (teda ak nepocitame no chance to win stav napr po atomovej vojne).

Link to comment
Share on other sites

ukladat peniaze do veci, ktore hodnotu nestracaju - teda su jedinecne, solitery. napriklad umenie - obrazy, hud. nastroje atd. ich cena je urcena aspon jednym inym clovekom, ktory ma tuzbu a prostriedky ich vlastnit - a to bude vzdy. (teda ak nepocitame no chance to win stav napr po atomovej vojne).

Áno aj to je dobré riešenie, ale skôr pre tých horných 10 000 :lol: . A ešte sa môže stať, že na takúto vec ak ju vôbec predáte, musíte získať kupca ktorý vám zaplatí viac než ste zaplatili vy. S nehnuteľnosťami ale môžete mať lepší zisk, pretože zväčša ich cena stúpa, ak je dobrá lokalita samozrejme. S fondami deto a pokiaľ neprepukne naozajstná hospodárska kríza tak by to malo byť relatívne bezpečné.
Link to comment
Share on other sites

hlasovala som za globalne oteplovanie...ale ono to vlastne vsetko spolu suvisi....nuklearne vojny /to vidim skor na vojny, nez nuklearne / mozu vzniknut z dosledku globalneho oteplovania, ... zacne sa boj o zostatkove loziska surovin... a podobne..

oteplovanie sposobi velke tepla pripadne zaplavy, co bude mat na svedomi vypuknutie roznych epidemii, chorob....

 

a problemy sa kopit budu a budu...

retazova reakcia....

Link to comment
Share on other sites

  • 3 weeks later...

Na margo poslednej možnosti "Masívna sopečná činnosť".

 

Dostal som echo že v Yellowstonskom národnom parku (severozápad USA) sa nachádza obrovská kaldera, ktorá vznikla posledným výbuchom supersopky. Tak som vygúglil celkom zaujímavý článok:

 

 

Čím světu hrozí Yellowstone?

Ilona Růžková (22. 06. 2005)

 

Jakým způsobem zanikne naše civilizace? Srazí se Země s jiným kosmickým tělesem nebo vyhasne naše životodárná hvězda? Odpověď nemusíme hledat ve vesmíru, můžete to být třeba sopečný výbuch!

 

Tři miliony turistů každoročně navštíví Yellowstonský národní park na americkém Středozápadě, který je typický svými bublajícími jezírky a vířícími gejzíry. Málokdo z jeho návštěvníků ale tuší, že pod nohama jim doslova tiká časovaná bomba!

 

Klame vzhledem

Nejstarší národní park na světě totiž v sobě skrývá supervulkán. O jeho přítomnosti v Yellowstone se dlouhá léta pouze spekulovalo. Až podrobnější geologické průzkumy a satelitní monitoring v druhé polovině 20. století podaly přímé důkazy o existenci supervulkánu v parku. Ten nevypadá jako typická sopka, protože po poslední mohutné erupci se tamní kráter po odtoku lávy zhroutil do sebe a vznikla kaldera, sopečné jezero. Kaldera měří v současnosti na délku 70 kilometrů a na šířku 30 kilometrů a do jejích útrob by se vešlo celé největší město světa Tokio,. Pod téměř celou kalderou se nachází magmatická komora, jejíž existenci také potvrdila skutečnost, že centrum kaldery postupně stoupá. Od roku 1923 se zvedlo o 74 centimetrů. V oblasti se navíc často vyskytují slabé otřesy půdy.

 

Výbuch už má zpoždění

V průběhu dvou milionů let se v Yellowstonu odehrály celkem tři mohutné erupce, které byly tak silné, že zásadně ovlivnily život na celé planetě. Supervulkán vždy explodoval téměř se železnou pravidelností každých 600 tisíc let. K poslednímu gigantickému výbuchu došlo před 640 tisíci lety. Tehdy se výška sopečného oblaku pohybovala v rozmezí 4 až 50 kilometrů a samotná erupce trvala celé týdny. Yellowstone tak už má téměř 40 tisíc let zpoždění. Pravděpodobnost výbuchu supervulkánu je přitom podle odborníků pět- až desetkrát větší než možnost, že Zemi zasáhne asteroid. Mohutné explozi by ale zřejmě předcházela několikaletá zvýšená sopečná aktivita. Ta se ale v Yellowstonu prozatím výrazně nemění.

 

Yellowstonská zkáza ve filmu

Přestože se naštěstí výbuchu v Yellowstonu zřejmě nedočkáme ani my ani naši potomci, světové odborníky, vulkanology, přece jen tato událost neobyčejně zajímá. Co by se tedy stalo, kdyby v současnosti skutečně došlo k výbuchu tamního supervulkánu? Odpověď na to se nedávno pokusil nabídnout dokument BBC, na němž se podílela mimo jiné i řada předních vědců, včetně těch, kteří mají vulkanickou činnou oblast Yellowstone na starosti. Dvouhodinový film ohromil nejen Američany… Nejde totiž o fikci, ale o seriózní vědeckou studii.

Při výbuchu yellowstonského supervulkánu by magma vystříklo do závratné výšky několika desítek kilometrů. Nejednalo by se o jedinou explozi, ale o celou sérii výbuchů trvající týdny, kterou by doprovázely silné otřesy půdy. V zemi by vznikaly rozsáhlé prolákliny. Pyroklastický materiál, jako jsou sopečné balvany, písek nebo popel, by pokryl asi tři čtvrtiny Spojených států amerických vrstvou silnou desítky centimetrů. Při samotném výbuchu supervulkánu by zahynuly stovky tisíc obyvatel. Další lidé, kteří by katastrofu přežili, by se velmi brzy museli potýkat s nedostatkem vody a potravin, protože mohutná erupce by zásadně poškodila americkou ekonomiku a zemědělství, nemluvě o chaosu, jaký by bezesporu krátce po výbuchu vznikl.

 

Pokles teploty i v Evropě

Následky yellowstonské erupce by se neprojevily pouze na severoamerickém kontinentu, ale měly by celosvětové následky. Nepředstavitelné množství popele, par a jedovatých plynů s obsahem síry, které by pronikly do ovzduší, by se brzy proměnily v neprostupný oblak, jež by zastínil slunce. Pohlcoval a odrážel by jeho paprsky. Teplota naší planety by tudíž okamžitě výrazně poklesla. Na základě počítačových simulací odborníci odhadují, že by se snížila o 5 až 10 ˚C, což by například v naší zeměpisné šířce znamenalo, že letní teploty by se pohybovaly dokonce o 15 ˚C níže, než je tomu dnes. Evropu by zasypal sníh a tento stav „vulkanické zimy“ by trval několik let. Podmínky pro přežití by se podstatně zhoršily a lidská rasa by se zakrátko ocitla na pokraji vyhynutí. Přežilo by pouze pár tisíc jedinců.

 

Yellowstone pod přísným dohledem

Nástin možné katastrofy nemá v lidech vyvolat paniku. Autoři rozsáhlého vědeckého dokumentu spíše doufají, že díky němu vyprovokují odpovědné vládní kruhy k tomu, aby přijaly pro případ takového nebezpečí účinné krizové plány, které by mohly zachránit tisíce lidských životů. Yellowstone se nyní nachází pod přísným dohledem vulkanologů, kteří aktivitu amerického supervulkánu nepřetržitě monitorují. Od roku 2001 výsledky měření zaznamenává přímo Yellowstonská vulkanologická observatoř.

Za současných podmínek nelze přesně odhadnout, kdy k explozi dojde, ale experti tvrdí, že náznaky blížící se katastrofy jsou schopni rozpoznat několik týdnů dopředu. Pravděpodobnost, že by k ní skutečně došlo, se ale pohybuje kolem 0,000 14 procent.

 

Síla tisíce atomových bomb

Erupce supervulkánu je tisíckrát větší než „normální“ výbuch sopky. Na stupnici indexu vulkanické aktivity (VEI = Volcanic Explosivity Index), kterým se měří sopečná činnost podobně jako síla zemětřesení na Richterově škále, dosahuje bodu 8. Osmý stupeň je přitom nejvyšší, jaký sopečný výbuch může mít. Erupce supervulkánu se přitom dá srovnat pouze s explozí tisíce hirošimských atomových bomb.

Pro vznik takového supervulkánu s obrovským nahromaděným množstvím magmatu musí existovat patřičné podmínky. Proto se nacházejí v tzv. subdukčních zónách, kde se oceánské desky podsouvají pod ty kontinentální. Po světě je jich více, ale pouze o Yellowstoneském je známo, že je aktivní. Ostatní zatím nejsou monitorovány.

Kromě Yellowstonu by náš svět mohla ohrozit i sopka Toba, která se nachází na indonéském ostrově Sumatra a naposledy explodovala před 74 tisíci lety. Počet lidí na Zemi se v té době v důsledku výrazných klimatických změn snížil na pouhých 10 tisíc.

Link to comment
Share on other sites

PRIRODZENÝ(?) LES

 

Krajinu, naše okolie by sme mohli porovnať k matke, ktorá nás stvorila a my ju na oplátku ničíme. Ťažíme, staviame lomy, vyrubujeme lesy, budujeme...existuje mnoho činností, ktorým hovoríme výhodný obchod. Zarábame...a prerábame na našich životoch.

 

VYRUBOVANIE LESA

 

Vyrubovanie lesa je dnes takmer najpálčivejším problémom. Lesy sa strácajú ako mávnutím čarovného prútika, nepoškodený les je len zašlým snom. Ľudia si začínajú uvedomovať, že spracovavánie dreva treba výrazne zredukovať, pretože inak “nám stromy odmietnu dať kyslík“, samozrejme, ak ešte nejaké budú...Les je pre ľudstvo veľmi dôležitý. Má protieróznu, vodohospodársku funkciu, ďalej je to zdroj surovín(hlavne dreva) a i domovom miliónov zvierat. Stromy nám dávajú kyslík- a my ich za to vyrubujeme.

 

Od pradávno sa drevo využívalo ako ľahko dostupný a kedysi i lacný prírodný zdroj. Už od storočí pred našim letopočtom ľudia vyrúbovali lesy a vytvárali umelé polia. Stavali sa z nich domy a keď prišli vojny, hlavne námorné, ľudia hneď siahli po dreve ako po dobre spracovateľnom materiále. Napríklad Atény v čase svojho najväčšieho rozmachu vybudovali ohromné námorné loďstvo a tak zdevastovali všetky lesy v ich okolí. Potom prišiel úpadok, z ktorého sa ani doteraz nespamätali. Najprv malo Grécko 65 percent územia pokryté lesmi, dnes je to už len 15 percent a až 98 percent poľnohospodárskych pôd je ohrozených eróziami. Posledné korienky stromov požierajú hospodárske zvieratá, čím ešte k erózií napomáhajú.

 

Podobne tak so svojou námornou slávou dopadlo i Taliansko, Španielsko, Dalmácia(tá sa začína teraz konečne spamätávať. 40 rokov tam bolo zakázané pasenie kôz. Vysádzajú borovicu alpínsku- avšak ich úsilie im sťažujú časté požiare), Kréta, Cyprus a i oblasť v západnom stredomorí- tu je obnova lesa veľmi ťažká, pretože je tam sucho a teplo. Na Slovensku nie je situácia s lesmi až taká zlá, vyskytujú sa „len“ zosuvy a erózie, ktoré sú však s porovnaní s inými krajinami len malinou. Avšak i u nás sa vyskytujú povodne spôsobené vyrubovaním lesov- takýmto spôsobom ide len málo vody do pôdy a hneď odtečie do vodných tokov. Česko je na tom zo zosuvmi podobne. (Posledné prípady: napr. Krkonoše, Snežka, Hostinné- tam zahynulo 120 ľudí). Pre podobné katastrofy bol vydaný zákon z roku 1898 o zalesnení holej stráne a upevnení korýt bystrín.

 

Zosuvy sú zas spôsobené opäť vyrubovaním- vsiaknutá voda (zrážky) sa totiž dostanú až na nepriepustné podložie, ktoré sa dá vzápätí do pohybu a spôsobí tak nemalé škody. V Čechách bola dokonca jedna obec (Klapý) zosuvom úplne zdevastovaná- stalo sa tak v roku 1900 a v roku 1936 sa to opäť zopakovalo a zabilo 2 ľudí. V roku 1926 sa v obci Dneh v Turnovsku zosunula pôda, pričom čelo zosuvu bolo až 5 metrov vysoké. Všetky domy boli zničené. Na Slovensku sa podobný prípad stal v Handlovej v roku 1960-61, kedy sa dostalo do pohybu 20 mil. metrov kubických zeminy a pochovalo tak 150 domov. Zosuvy pôdy sú časté- nevyhne sa im ani Ázia, Irák, Juhoslávia(1977- uvoľnilo sa 150 mil. ton kameňov a zeminy. Dĺžka zosuvu bola asi troj- kilometrová.

Link to comment
Share on other sites

Supervulkán vždy explodoval téměř se železnou pravidelností každých 600 tisíc let. K poslednímu gigantickému výbuchu došlo před 640 tisíci lety.

toto je zaujimave, Zem ma asi nejake zle obdobie, videl som jeden dokument, podla ktoreho sa Zem kazdych 200 000 rokov prepóluje (nemalo by to byt nebezpecne), posledne prepolovanie bolo pred 300 000 rokmi. Preco to vsetko meska?

 

Přežilo by pouze pár tisíc jedinců.

to je podla mna prehnane, jediny, hoci dost zavazny problem by bolo polnohospodarstvo a este zrejme aj energia, ale to by neboli neriesitelne problemy, trochu by sme si utiahli opasky, teplejsie sa obliekali a prezili by sme, ale aj tak si myslim, ze vacsina ludi by usla do Afriky, Juznej Azie a Ameriky a Australie a tak sa zachranila

 

před 74 tisíci lety. Počet lidí na Zemi se v té době v důsledku výrazných klimatických změn snížil na pouhých 10 tisíc.

povedzme, ze toto "scitanie ludu" je priblizne presne (hoci podla mna to bolo viac), nemyslim, ze predtym ich boli miliony, maximalne niekolko desiatok tisic, pripadne sto alebo dvestotisic, viac asi nie, okrem toho rozhodne nemozme porovnavat neandertalcov, ktory zili v jaskyniach a ucili sa rozkladat ohen s modernym clovekom
Link to comment
Share on other sites

toto je zaujimave, Zem ma asi nejake zle obdobie, videl som jeden dokument, podla ktoreho sa Zem kazdych 200 000 rokov prepóluje (nemalo by to byt nebezpecne), posledne prepolovanie bolo pred 300 000 rokmi. Preco to vsetko meska?

Na takéto otázky mám univerzálnu odpoveď. Vďaka tomu že to mešká si môžeme klásť takéto otázky.

 

to je podla mna prehnane, jediny, hoci dost zavazny problem by bolo polnohospodarstvo a este zrejme aj energia, ale to by neboli neriesitelne problemy, trochu by sme si utiahli opasky, teplejsie sa obliekali a prezili by sme, ale aj tak si myslim, ze vacsina ludi by usla do Afriky, Juznej Azie a Ameriky a Australie a tak sa zachranila

Myslím že to uťahovanie opaskov by bolo radikálnejšie iné ako to čo nastalo po r. '89. Tá teória pravdepodobne počíta aj s vypuknutím konfliktov, ktoré by zákonite nastali po zmenšení životného prostredia. Únik do iných častí sveta je takmer nezmysel. Globálna katastrofa má globálne dôsledky.
Link to comment
Share on other sites

ved prave, tym dosledkom by bolo znizenie teploty asi o 5-10 stupnov, co by v subtropickych a tropickych krajinach npredstavovalo az taky problem, do tychto oblasti by sa presunula flora a nasledne aj fauna z chladnejsich oblasti

 

prudke ochladenie by zrejme malo za nasledok globalnu kondenzaciu vodnej pary a teda velke mnozstvo zrazok, vznikli by z toho sice skarede burky, ale tie by presli a zabezpecili moznost produkcie potravin v oblastiach, kde je v sucasnosti produkcia nedostacujuca, navyse by to tychto oblasti prenikli moderne polnohospodarske postupy, toto spolu s miernejsim podnebim by mozno mohlo paradoxne zlepsit podmienky pre zivot v oblastiach Afriky, ..., kde dnes nie su velmi vhodne podmienky

 

miliony, mozno miliardy ludi zomreli a ti, co by prezili by budovali uplne inu spolocnost, ktora by sa naucila zit z mala

 

dnes 70% zdrojov vyuziva 30% ludi, ak tych zvysnych 70% dokaze ako-tak vyzit z 30%, aj my by sme sa casom naucili uskromnit sa

 

ja som optimista a verim vo velku prisposobivost ludstva a celkovo zivota ako takych

Link to comment
Share on other sites

  • 1 year later...

jednoznačne nukleárna vojna

 

neviem, kde to vzniklo, ale mám ohromný strach zo všetkého, čo len z diaľky pripomína nukleárne bomby, atómové elektrárne a katastrofy na ľudskom zdraví s nimi spojené... nemôžem pozerať ani filmy a dokumenty s touto tematikou, lebo ma potom prenasledujú poriadne ťažké sny...

Link to comment
Share on other sites

Aj ja som dala nukleár. vojnu.

 

Nukleárna vojna by mohla vyvolať reťazovú reakciu konfliktov po celom svete, ktoré by nemali víťaza.

A to nehovorím o dôsledkoch tie by boli (podľa mňa) najhoršie. Pokiaľ by sa zem "vyčistila" tak to by trvalo aj niekoľko 100 rokov alebo oveľa viac a možno by sa nepozbierala vôbec.

Link to comment
Share on other sites

100 rokov je šialene málo. 600 rokov bude trvať pokým zmiznú takmer všetky stopy po rádioaktivite v černobyľskej oblasti. Nukleárna vojna by rádioaktivitou zamorila planétu na niekoľko tisíc rokov.

Link to comment
Share on other sites

Dal som ze Nuklearna vojna, ale snad ludia nebudu taki sprosti (aj ked vela ich uz sprostych je) aby si znicili vlastnu planetu!

Ako sa vravi: THERE IS NO PLANET B! Takze sa treba o tuto pekne starat a nenicit si ju kvoli vlastnej blbosti a chamtivosti!

 

No ale este sa bojim toho ze ma nikto nebude chcet a ostanem sam :lol: to je najhorsia predstava

Link to comment
Share on other sites

Create an account or sign in to comment

You need to be a member in order to leave a comment

Create an account

Sign up for a new account in our community. It's easy!

Register a new account

Sign in

Already have an account? Sign in here.

Sign In Now
×
×
  • Create New...

Important Information

We have placed cookies on your device to help make this website better. You can adjust your cookie settings, otherwise we'll assume you're okay to continue. Additional information you can see at Privacy Policy