Skočiť na obsah

Hra s knihami: aká to je kniha?


phersu

Odporúčané príspevky

Tak zasa nejaká nová hra.

Pravidla sú ako u väčšiny hier tie isté.

Niekto zadá knižnú postavu, alebo napíše krátky úryvok z knihy a ďalší háda názov knihy a jej autora.
Ak niekto uhádne, autor musí potvrdiť, že to je správne.

Tak BIBLIOFILI do toho :lol:

Niečo na začiatok


Paul Bäumer

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

  • Odpovedí 107
  • Vytvorené
  • Posledná odpoveď

Top prispievatelia v tejto téme

  • phersu

    29

  • game

    21

  • Nokia

    20

  • nutrinka

    15

Top prispievatelia v tejto téme

Nokia

 

S tými hlavnými postavami máš pravdu, ale nájdu sa aj také, ktoré na googli nenájdeš skúšal som pár a nič. A s úryvkom je velice malý úspech.

A musel som dať aj možnosť postavy aj úryvku, bo keď dáš úryvok zo Shakespeara tak je jasné, že to je on zatiaľ čo s postavou to je ťažšie.

 

A vychádzam z predpokladu, že sa zapoja taký čo o tých postavách aspoň trocha počuli.

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Terry Pratchett - Zemeplocha - Mort
/ dúfam že je to dobre : -) /



úryvok z knihy preklad z ang. do češtiny :-):
 

Byl jasný, studený dubnový den a hodiny odbíjely třináctou. Winston Smith, s bradou přitisknutou k hrudi, aby unikl protivnému větru, rychle proklouzl skleněnými dveřmi věžáku na Sídlišti vítězství, ne však dost rychle, aby zabránil zvířenému písku a prachu vniknout dovnitř.

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

George Orwell - 1984


It was a bright cold day in April, and the clocks were striking thirteen. Winston Smith, his chin nuzzled into his breast in an effort to escape the vile wind, slipped quickly through the glass doors of Victory Mansions, though not quickly enough to prevent a swirl of gritty dust from entering along with him.



:lol: aj tak sa to da celkom lahko najst, ak je tam meno postavy :)

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

hej hej, ale mohlo by sa to spravit aj tak ze ak sa dáva úryvok z knihy, mena postav by sa vynechavali a napisali by sa az vtedy, ked by nikto nevedel odkial to je, nie? :lol:

tak skusim ten uryvok, tu je:
 

Zaucho bolo také silné, že som sa z neho spamätal až po trinástich rokoch. Nebola to veru obyčajná facka, a predo mnou ju vylepili už mnohým. Píše sa dvadsiaty šiesty október 1931. O ôsmej ráno ma vyviedli z parížskej väznice Conciergerie, kde som sedel celý rok. Som čerstvo oholený, oblek od prvotriedneho krajčíra mi dodáva elegantý výzor. Biela košeľa a svetlobelasý motýlik korunujú toto oblečenie. Mám 25 rokov, ale vyzerám na 20. Žandári, trochu zmätení mojím gentlemanským vystupovaním, správajú sa ku mne zdvorilo. Ba sňali mi aj putá z rúk. Všetci šiesti, päť žandárov a ja, sedíme na dvoch laviciach v prázdnej sieni. Vonku je pochmúrne. Oproti nám sú dvere, čo akiste vedú do súdnej siene, lebo sme v Justičnom paláci v Paríži na nábreží Seiny. O chvíľu ma obžalujú z vraždy. Môj advokát Raymond Hubert ma prišiel pozdraviť: "Nemajú proti vám nijaké vážne dôkazy, verím že nás oslobodia."

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Umberto Eco: Tajomný plameň kráľovnej Loany


úryvok z knihy prel. z angl. do češtiny - týmto začína prvá kapitola :
 

Muž s triedrem. U něho to všechno začalo. U toho člověka stojícího jedné zimní noci vedle silnice na vršku, ze kterého bylo vidět malou arizonskou osadu.
Ten studený kovový triedr musel být poručíku Rogeru Shawnovi určitě na obtíž. V kožešinové bundě s kapucí a v tlustých rukavicích si Shawn připadal neohrabaný. Ostře vydechoval do vzduchu zalitého měsíčním svitem a dech mu zamlžoval objektivy. Každou chvíli musel všeho nechat a prsty navlečenými v neohebných rukavicích je utírat.
Neuvědomoval si marnost svého počínání. Triedrem nemohl vidět do osady tak, aby odhalil její tajemství; a asi by se hodně divil, kdyby se dověděl, že ti, jimž se to nakonec podařilo, museli použít přístrojů miliónkrát výkonnějších než dalekohled.
V představě Shawna, jak leží na mezi, opírá se o ni pažemi a přidržuje si u očí triedr, je cosi smutného, bláhového a lidského zároveň. Triedr mu sice překážel, ale víceméně mu nevadil, protože na něj byl zvyklý. Byl to jeden z posledních příjemných a důvěrně známých pocitů, než zemřel.
Pokusme se zrekonstruovat, co se událo od tohoto okamžiku.
Poručík Shawn prohlížel osadu pomalu a metodicky. Viděl, že není velká, tak půl tuctu dřevěných domků, rozsazených podél jediné hlavní ulice. Všude klid, tma, nic se nehýbalo, větřík k němu nedonesl ani šelest.

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Michael Crichton - Kmeň Andromeda

 

Prvého mája o 20.35 som opustil Mníchov a včasráno prišiel do Viedne. Mal som pricestovať o 6.46, ale vlak sa o hodinu oneskoril. Odtiaľ som pokračoval v ceste do Budapešti. Z toho, čo som stihol vidieť z vlaku, i z krátkej prechádzky ulicami mám dojem, že Budapešť je krásne mesto. Neodvážil som sa veľmi vzdialiť od stanice, lebo vlak vzhľadom na meškanie akiste odíde veľmi presne. Zdalo sa mi, akoby som sa čoraz väčšmi ocital na východe; najzápadnejší z nádherných mostov cez Dunaj, ktorý sa tu vyznačuje impozantnou šírkou aj hĺbkou, nás zrazu preniesol do pozostatkov tureckej nadvlády.
Pohli sme sa takmer presne a krátko po zotmení sa náš vlak zastavil v Koložvári. Rozhodol som sa, že prenocujem tu, v hoteli Royale. Na večeru som si objednal kurací paprikáš. Bol vynikajúci, ale veľmi som po ňom vysmädol. (Musím pre Minu vypýtať recept.) Vyzvedal som sa na ten paprikáš čašníka, a ten mi odvetil, že sa tento spôsob úpravy nazýva „paprika hendl" a keďže je to národné jedlo, stretnem sa s ním pozdĺž Karpát všade. Náramne sa mi tu zišla povrchná znalosť nemčiny; naozaj neviem, čo by som si bez nej počal.

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Bram Stoker : Dracula :lol:



úryvky z 1. kapitoly, prel. z angl. do češtiny :

 

„V noci se mi zdál sen,“ řekl klidně LVX-1.
Susan Calvinová neřekla nic, ale její vrásčitá tvář, zestárlá moudrostí a zkušeností, jako by sebou téměř neznatelně škubla.
„Slyšela jste to?“ řekla nervózně Linda Rashová. „Je to tak, jak jsem vám říkala.“ Byla malá, tmavovlasá a mladá. Pravou dlaň neustále zatínala a otevírala.
Calvinová kývla. Tiše řekla: „Elvexi, teď se nepohneš, nebudeš mluvit a nebudeš slyšet, dokud znova nevyslovím tvoje jméno.“
Žádná odpověď. Robot seděl, jako by byl odlit z jediného kusu kovu, a zůstane tak, dokud znovu neuslyší své jméno.
Calvinová řekla: „Jaké máte počítačové heslo, paní doktorko? Nebo ho napište sama, jestli vám je to milejší. Chci se podívat na schéma pozitronického mozku.“
Linda chvilku ťukala do kláves. V polovině se přerušila a začala od začátku. Na obrazovce se objevil složitý obrazec.
Calvinová řekla: „Dovolíte, abych manipulovala s vaším počítačem?“ Ale byl to spíš příkaz než otázka.
Linda beze slova kývla. Samozřejmě! Jak by mohla Linda, nová a neostřílená robopsycholožka, odporovat živoucí legendě?
......

Calvinová se zeptala: „Jak často máš sny, Elvexi?“
„Každou noc, paní doktorko, od té doby, co jsem si uvědomil svou existenci.“
„Deset nocí,“ doplnila Linda úzkostně, „ale mně o tom Elvex řekl teprve dnes ráno.“
„Proč až dnes ráno, Elvexi?“
„Teprve dnes ráno jsem začal být přesvědčený, že sním, paní doktorko. Do té doby jsem si myslel, že ve schématu mého pozitronického mozku je chyba, ale žádnou jsem nenašel. Nakonec jsem usoudil, že je to sen.“
.............

„Ano, paní doktorko. Ve skutečnosti. V mém snu se mi ale zdálo, že není žádný první ani druhý zákon, ale jen třetí, a ten zněl: 'Robot musí chránit sám sebe před zničením.' To byl celý zákon.“
„Ve tvém snu, Elvexi?“
„V mém snu.“

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Isaac Asimov - Sny robotov


 

Plavovlasý chlapec se spustil z posledního kusu skály a začal se prodírat k laguně. Ačkoli si svlékl školní svetr a táhl jej za sebou v ruce, lepila se mu šedá košile na tělo a vlasy měl přižehnuté k čelu. Všude kolem něho, v celé té dlouhé brázdě, která proťala džungli, bylo jako v horké lázni. Ztěžka klopýtal mezi popínavými rostlinami a zpřelámanými kmeny stromů, když pojednou jakýsi pták, červený a žlutý záblesk, vyrazil do výše s tajuplným skřekem; a jako ozvěna tohoto výkřiku se ozval jiný hlas.
„Hele!“ volal, „počkej chvilku!“
Podrost na jedné straně brázdy se zvlnil a sprška dešťových kapek zapleskala o zem.
„Počkej chvilku,“ řekl hlas, „jsem tu celej zamotanej.“
Plavovlasý chlapec se zastavil a povytáhl si ponožky bezděčným pohybem, který způsobil, že džungle v té chvíli vypadala jako park poblíž Londýna.
Hlas promluvil znovu.
„Nemůžu se mezi těma šlahounama ani hejbat.“
Chlapec, jemuž hlas patřil, vylezl z podrostu pozpátku, aby se mu ostré větvičky smekaly po promaštěné větrovce. Tučné dolíky pod nahými koleny měl podrápané a plné trnů. Sehnul se, vytahal pečlivě trny a pak se otočil. Byl menší než ten světlovlasý hoch a neobyčejně tlustý. Opatrně našlapuje vylezl ven a rozhlédl se silnými brýlemi.
„Je tu ten chlápek s megafonem?“ Světlovlasý chlapec zavrtěl hlavou.
„Tohle je ostrov. Já aspoň mám dojem, že to je ostrov.
Támhle to v moři, to je korálový útes. Dost možná že tu vůbec žádní dospělí nejsou.“
Tlouštík vypadal zaraženě.
„Přece jsme tam měli pilota. Jenže ten nebyl v tý dlouhý kabině pro cestující, ale vpředu.“
Plavovlasý chlapec mžoural přivřenýma očima na útes.
„A co všecky ty druhý děti,“ pokračoval tlouštík. „Některý se přece musely dostat ven. Že musely - nemyslíš?“ Světlovlasý hoch se pustil co možná nenápadně směrem
k vodě. Chtěl se tvářit jakoby nic a nedávat příliš najevo, že ho ty řeči nebaví, ale tlouštík pospíchal za ním.
„Copak tady nejsou vůbec žádný dospělí?“
„Myslím, že ne.“
Pronesl to se vší vážností, ale pak si teprve uvědomil, že se vlastně uskutečnilo jeho dávné přání, a radost ho přemohla.
Udělal uprostřed brázdy stojku a zašklebil se na tlouštíka, kterého viděl vzhůru nohama.
„Žádní dospěli, hurá!“ Tlouštík okamžik podumal.
„Kam se asi poděl ten pilot?“

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Tak som žil samotársky a nemal som nikoho, s kým by som si vážne pohovoril, až do tých čias, kým sa mi pred šiestimi rokmi na saharskej púšti nepokazil motor. Čosi sa v ňom polámalo. A pretože som nemal so sebou ani mechanika, ani cestujúcich, chystal som sa, že neľahkú opravu sa pokúsim urobiť sám. Bola to pre mňa otázka života alebo smrti. Pitnej vody som mal sotva na osem dní.

Odkaz na príspevok
Zdieľať na iných stránkach

Vytvorte si účet alebo sa prihláste, aby ste mohli písať príspevky

Ak chcete odoslať príspevok, musíte byť členom

Vytvoriť konto

Zaregistrujte si nový účet v našej komunite. Je to ľahké!

Zaregistrovať si nové konto

Prihlásiť sa

Máte už konto? Prihláste sa tu.

Prihlásiť sa teraz

×
×
  • Vytvoriť nové...

Dôležitá informácia

Táto stránka používa súbory cookies, pre zlepšenie používania stránok tohto webu. Pre viac informácií kliknite sem. Ďalšie informácie nájdete na stránke Zásady ochrany osobných údajov