Aké knihy máte rozčítané?

Paulo Coelho - Víťaz je sám ... na túto knihu sa chystám, najprv si ju ale musím zakúpiť... som na ňu veľmi zvedavá...

 

dnes som začala čítať Joanne Harris: Spi, bledá sestřičko

Malíři Henrymu Chesterovi je bezmála čtyřicet, když se ožení s Effií, sedmnáctiletou dívkou, která už je několik let nejoblíbenějším, přesněji řečeno jediným modelem k jeho obrazům. Nikdo netuší, že sňatkem nudného patrona Chestera a nadpozemsky krásné, éterické Effie začíná drama plné zmařených nadějí, tiché hrůzy, ohromujících tajemství, kouzel, lásky, vášně, nenávisti a touhy po pomstě.

Román Joanne Harrisové, autorky světově proslulé Čokolády navazuje na tradici anglického gotického románu. Odehrává se ve viktoriánské době, především v Londýně, v kulisách malířských salonů a honosných domů, ale děj nás zavede i do barvitého prostředí nevěstince, do vykřičených krčem, na starý highgateský hřbitov nebo mezi kočovné cikány. Všude tam budeme krok za krokem odhalovat neblahá tajemství z minulosti autorčiných hrdinů a se zatajeným dechem čekat, jak se rozuzlí jejich dramatické osudy - jako bychom sledovali kartářku, když vykládá tarotové karty a odkrývá nám jejich tajemství…

 

čítanie kníh od Joanne ma veľmi obohacuje, nachádzam pri nich istú rovnováhu a zároveň veľa inšpirácie... obdivujem jej štýl písania, zmyselnosť jej opisov, či sú to opisy činnosti, postáv alebo ich vnútorných pocitov... možno to tak nie je, ale cítim v jej knihách plno vášne...

ako som povedala, knihu som ešte len začala čítať, no je ťažké sa od nej odpútať... varila som špagety, no nemohla som inak, ako stáť pri hrnci s knihou v ruke... táto kniha /aspoň zatiaľ/ nemá ani tak strhujúci dej, no ten pravý joanneharrisovský štýl ma vždy vie strhnúť ako vlna vášnivej energie a zmyselnosti... okrem toho, to, že dej tohto diela je zasadený do umeleckých vrstiev básnikov a výtvarníkov, jej len pridáva plus k tomu, aby ma viac zaujala...

súhlasím, tiež ma Harrisová tak nejak..ukľudňuje, aj keď príbehy nie sú práve najpútavejšie..aspoň pre mňa

 

..dnes som vytiahla Sophiinu voľbu, pôvodne som si chcela len jednu pasáž nájsť, potom som sa nejak začítala.. takže teraz

Styron - Sophiina voľba :lol:

Antoine de Saint-Exupéry - Země lidí

 

Země lidí je dovršením té části Saint-Exupéryho díla, která čerpala z jeho zkušeností civilního letce. Kniha je komponována způsobem, který je pro autora příznačný: je to směs úvah, meditací a příběhů ze života letců. "Letadlo není cíl, ale prostředek. Člověk nedává v sázku život kvůli letadlu. Sedlák také neorá proto, že má pluh," říká na jednom místě a tato slova obsahují základ autorovy životní filozofie. Letci nejsou hazardéry, nenasazují své životy jen z touhy po dobrodružství a pro vzrušení z rizika: to by bylo jen fanfarónství a mladická nerozvážnost. Nový rozměr jejich odvaze dává pocit odpovědnosti za sebe, za kamarády, za úkol, který každý z nich přijal jako důsledek své vlastní svobodné volby.

Ladislav Mňačko - Oneskorené reportáže

 

 

Oneskorené reportáže otvarájú novú etapu slovenskej literatúry. Etapu úsporného pokusu o pravdu. Nik pred Mňačkom (ak nerátame pritlmenejšie tóny jeho vlastných reportáží Kde končia prašné cesty) tak drsne a rúhavo nepomenoval stav, v akom sme žili a nerozptyľoval jedovatú hmlu, ktorá ho halila. Autorovo slovo sa tak stalo jedným z dôležitých katalyzátorov atmosféry, umožňujúcej odbojný zdvih nášho umenia, výrazný najmä na Slovensku, naplastickejšie na stranách legendárneho týždenníka Kultúrny život.

 

 

malý offtopic : už je otvorená knižnica :lol: :)

ach tie Oneskorené reportáže boli krásne :lol: Mňačko je skvelý rozprávač

 

Fiodor Michajlovič Dostojevskij - Zápisky z mŕtveho domu

 

Zápisky z mŕtveho domu začal Dostojevskij písať ešte v roku 1855. Zobrazuje všetky hlbiny ľudských duší schovaných v ďalekej drsnej Sibíri, kde tisícky kilometrov od svojich domovov žijú trestanci zo všetkých končín Ruskej ríše. Sú to najrozličnejší ľudia – vrahovia, lupiči, zlodeji, primitívi i vysokí vzdelanci, ľudia vinní i nevinní. Týchto všetkých Dostojevskij ukazuje z hlboko ľudského pohľadu. Zápisky z mŕtveho domu nám pomôžu nazrieť ako do vnútra samotného autora, tak aj do temných a nešťastných čias, v ktorých sa dej odohráva.

 

na toto som veľmi zvedavá

medzičasom som dorazila Noc v Lisabone - úžasná kniha a Veľkého Gatsbyho od F. S. Fitzgeralda (ten mi moc nedal)

a teraz:

Remarque - Nebe nezná vyvolených

Hlavní postava jménem Clerfayt je automobilovým závodníkem jdoucím navštívit svého kolegu ve švýcarské nemocnici. Potká mladou belgickou dívku Lillian trpící tuberkulózou. Její nemoc se již nachází v posledním stádiu a Lillian by si místo čekání na smrt chtěla užít posledních pár měsíců svého života. Spolu s Clerfaytem objíždí Evropu a poznává věci, které nikdy dřív nezažila.

 

no ja toho Remarque-a strašne žerem

fuu no od Remarquea mám všetko prečítané, okrem Kútik snov a Gam.. a táto, Nebe nezná vyvolených je pre mňa asi jeho najslabšia...

som zvedavá, Bijou, čo na to povieš :lol:

Veľkého Gatsbyho od F. S. Fitzgeralda (ten mi moc nedal)

 

k tomu sa sčasti pripájam nebola zlá ale ani dobrá, spôsobom písania mi pripomínal e.l. doctorowa sa to tiahlo v jednej rovine

 

momentalne

 

Henry Miller - Pod střechami Paříže

 

zatial ma to sklamava, miller ma genialne myslienky co citam vzdy s otvorenou hubou, ale toto uz je ciste porno tu zasiel moc daleko aj pre mna sexus bol o sexi ale bol skvely toto je o sexi a je to zatial slaby odvar ziadne myslienky len predstavy a zazitky no uvidim dalej

tak ja mám zatiaľ len skromný Remarque-ovský rebríček, nie je ešte moc čo porovnávať, ale:

1. Čas žitia a čas umierania

2. Noc v Lisabone

3. Nebe nezná vyvolených

 

a Veľký Gatsby - čítal sa fajn, len som stále čakala na nejakú väčšiu myšlienku a tá neprišla, ale inak nenudilo, pobavilo, zopár menších myšlienok, postrehov malo...

presne tiež som čakal na niečo a neprišlo to, a gatsby mohol byť väčší egoista :lol: bol by viacej fajn

O ľuďoch a myšiach, od Johna Steinbecka, súčasná literatúra

- je to tuším na povinné čítanie

- pekné menšie dielko o živote pomocníkov na ranči v Amerike a o ich snívaní; zároveň je to aj reakcia na vtedajšiu dobu (roky po 2. svetovej vojne) a americkú spoločnosť

- príjemné oddychové čítanie, žiadne dievčenské romány či nevydarené fantasy

Nanovo som zacala citat moju odlahcujucu literaturu a tentoraz je rozcitana Kniha stinu..:lol: a este pod nou kniha o joge :) ju furt citam od znovu

No a už ma to pochytilo:

Harry Potter 1 -7. Potom sa chystám aj na Rozprávky barda Beedla a Rowlingovej životopis.

 

Ale inak som v poriadku :lol:

Des,z toho si nic nerob,rozpravkove knihy upevnuju v cloveku ducha viac,ako nejake dramy,ked uz nic ine,aspon je tam vela fantazy a mozes byt dietatom,kolko len budes chciet...:lol:

fuu no od Remarquea mám všetko prečítané, okrem Kútik snov a Gam.. a táto, Nebe nezná vyvolených je pre mňa asi jeho najslabšia...

som zvedavá, Bijou, čo na to povieš :lol:

 

v dobe, ked som ficala na Remarquovi, sa mi jeho Nebe nezna vyvolenych pacilo :)

ale neviem, teraz som uz Remarquom tak nejak presytena...ked ho aj zacnem citat, nenachadzam tam uz nic noveho

 

ja som bola teraz nejake tri dni doma s chorobou, tak som sa pustila do vypozicanych knih z kniznice konecne :)

 

tretia a posledna kniha od Kosinskeho - Kroky

 

z jeho troch knih sa mi pacila asi najmenej

ako, boli tam aj state, ktore boli velmi dobre, ale oproti predoslym dvom kniham tam bola kopa priemernych, az pokulhavajucich

kniha bola pisana podobnym stylom, ako druha, cize kopa kratkych poviedok a stati...niektore sa mi ale zdali strasne bez ducha...stale som musela musiet na Bukowskeho...miestami sa mi to zdalo byt ako jeho strasna slaba napodobenina

 

potom mala oddychovka Pratchett - Straze! Straze!

jedna zo slabsich pratchettoviek, ale dala sa

 

a teraz som sa pustila do Milan Kundera - Smesne lasky

 

kniha obsahuje 7 poviedok, pricom kazda rozprava nejaky pribeh, ako zo zivota..velmi dobre napisane, autor dobre vystihuje psychologiu postav, citatela privadza k zamysleniu

plna spokojnost zatial

Ian McEwan - Na Chesilské pláži

 

McEwanův příběh jedné svatební noci z počátku šedesátých let, zasazený do krásného prostředí na pobřeží jižní Anglie, nabízí hluboké zamyšlení nad dobovou podmíněností lidského chování, citů i vztahů. Děj se odehrává v časech, kdy v ovzduší rezonují naděje nadcházejícího svobodomyslného desetiletí i první písně Beatles, proslýchá se cosi o americkém vynálezu v podobě antikoncepční pilulky, společnost však žije ještě zcela v zajetí tradiční morálky. Oba protagonisté novely jsou "mladí, vzdělaní" a bez předsudků, jak nás autor neopomene upozornit hned v úvodní větě, a přesto je jejich vztah dobově podmíněný mnohem víc, než si jsou ochotni připustit. Hořkosladká rekapitulace z perspektivy mnohaletého odstupu v závěru knihy o tom podává výmluvné svědectví. Sevřený milostný příběh, který - ač hluboce dojímavý a tklivý - je na hony vzdálený představám červených knihoven, je vrcholem spisovatelova vyzrálého umění.

William Shakespeare - The Taming of the Shrew (Skrotenie čertice)

 

 

Then vail your stomachs, for it is no boot,

And place your hands below your husband´s foot.

In token of which duty, if he please,

My hand is ready, may it do him ease.

 

Žena nech iné nič si neželá,

len padnúť k nohám svojho manžela.

Nech mi aj prsty postúpa - keď kvôli

nemu to znášam, neviem, že to bolí.

 

Proti posledným slovám, ktoré v tejto hre vysloví už skrotená Katarína, sa občas búria feministky - no Shakespeare sa môže iba usmievať. Veď tá čertica je nielen jednou z jeho najkrajších, ale i jednou z najemancipovanejších hrdiniek. Ktovie, či pokora, ktorú predvádza na záver, nie je len ukážkou, ako vedia ženy pri ovládaní mužov šikovne striedať stratégie.

Henry Miller - Obratník raka

 

Roku 1930 prichádza Henry Miller do Paríža ako chudobný a dosiaľ neznámy autor. V Paríži ho pohltí bohémsky život maliarov a spisovateľov Montparnassu, ktorí sú večne bez peňazí. Dôverne sa zoznamuje so životom parížskych prostitútok. Román Obratník Raka je extravagantná zmes autobiografických zážitkov, autentických záznamov umeleckého života Paríža, fikcie plnej erotiky a slobody. Miller otvoril tabuizované témy, najmä úlohu sexuality v ľudskom živote. Francúzske vydanie z roku 1934 sa stretlo s množstvom protirečivých ohlasov. Román bol vyhlásený za obscénnu pornografiu a v anglo-amerických krajinách bol cenzúrou zakázaný. Samuel Beckett považoval Obratník Raka za udalosť v histórii modernej literatúry. V Spojených štátoch román vyšiel až v roku 1961.

v dobe, ked som ficala na Remarquovi, sa mi jeho Nebe nezna vyvolenych pacilo :lol:

ale neviem, teraz som uz Remarquom tak nejak presytena

aj mne sa páčilo, nemôžem povedať, že by bolo zlé, len trochu slabšie dojmy vo mne vyvolalo... a tá presýtenosť - to je moja obvyklá diagnóza po prečítaní viacerých kníh jedného autora... a pomaly, ale isto sa dostavuje aj u Remarque-a. Neznášam, keď je príbeh šablónovitý (láska dvoch ľudí v neistých časoch; istá smrť na záver, už v úvode naznačená; prežívanie každej minúty života naplno; kúpa nových krásnych šiat ako záplata na niečo; atď)

 

A teraz toto:

Jeff Lindsay - Drasticky děsivý Dexter

 

Dexter Morgan není právě typ člověka, kterého byste si přivedli domů a představili ho své matce. I když je zábavný a má nádherně ironický smysl pro humor, jedna z jeho charakterových vad (má vražedné sklony) může působit dost odrazujícím dojmem. Ale v jádru je Dexter dokonalým gentlemanem a skutečnou oporou své sestře Deb, miamské policistce, a zajímá se jen o odklízení lidí, kteří si jeho zvláštní návštěvu skutečně zaslouží. Dex je dost pohledný, ale naprosto nevšímavý (upřímně, i trochu zmatený) k zájmu, který o něj projevují ženy. Přes skutečnost, že nemůže vystát pohled na krev, pracuje na oddělení miamské policie jako specialista na analýzu krevních vzorků; tato práce mu umožňuje sledovat zprávy o nejnovějších zločinech a mít oči otevřené k vyhlížení své nové oběti.

 

Dexterův dokonale uspořádaný život je náhle narušen, když se v Miami objeví druhý, mnohem nápadnější sériový vrah. Dexe fascinuje, dokonce i přivádí k nadšení, že tento druhý vrah má styl připomínající jeho vlastní. Přesto se nemůže zbavit pocitu, že tento tajemný nový příchozí se nejen pohybuje na jeho území, ale obrací se přímo k němu. Tento nový vrah totiž nejen kopíruje Dextera – ale jako by ho vyzýval: "Pojď si se mnou hrát." Dexter si svůj tajný dvojí život vytvořil pro osamělou existenci… ale i roztomilého netvora může zaujmout výhled na nalezení přítele.

trochu off topic: zrovna dnes som dopozerala 3.sériu Dextera :lol:

a počula som, že sa v niektorých veciach zásadne seriál líši od knihy, tak neviem, trochu sa bojím po nej siahnuť... :)

coze? to je o dexterovi kniha? som videl vsetky tri serie tak som zvedavy ake odlisnosti su v knihe :lol:

opäť sa vraciam ku dávno prečítaným knihám..

Rudolf Jašík - Na brehu priezračnej rieky

 

 

Na brehu priezračnej rieky je baladický, sociálny román o osude chudobnejších spoločenských vrstiev a biede kysuckých dedín.

Drasticky dojemný Dexter

Druhá kniha o Dexter-ovi. Baví ma, čím ďalej, tým viac, veľké zásadné odlišnosti už prišli na záver prvej knihy.

 

Dexter ako seriál nakrútený podľa regulárnej literárnej predlohy – románu Jeffa Lindsaya Drasticky děsivý Dexter – už v druhej sezóne opúšťa poetiku svojho literárneho predobrazu a stáva sa autonómnym televíznym dielom.

 

Pokiaľ prvý román a prvá séria viac-menej korešpondujú, dve literárne pokračovania (Drasticky dojemný Dexter a Dexter v temnotách) už idú svojou cestou a tá vedie inam ako druhé dve sezóny televízneho seriálu. V konečnom dôsledku tak máme seriály dva, literárny a televízny. Oplatia sa oba, ak sa vás niekto bude snažiť presvedčiť o opaku, neverte.

 

Dívanie sa a čítanie sú iné, v oboch zmysloch, vlastne vo všetkých.

 

/taken from martinus.sk/

Teraz citam o zivote Romy Schneider, dost zaujimave citanie to je. Vola sa to "Ja, Romy"

J.R.R. Tolkien - Pán Prsteňov - Spoločenstvo prsteňa

 

:lol: